*Ranch Na Žarách*

30.12.2011

Veselá povídka na konec roku

Montymu zřejmě přišlo již dlouho, co měl na stránkách možnost vyjádřit se k dění na ranči a tak nás dnes ráno opět pobavil.

Krátká Silvestrovská povídka s názvem Bubák v seně začíná...

To mě zase jednou něco dostalo. Jako téměř denně nás pan domácí dával ráno do ohrady. Já, jakožto vedoucí stáda jsem šel samozřejmě první, abych si mohl vybrat ze tří hromádek sena....  dokončení si můžete přečíst ZDE.

28.12.2011

PF od přátel

Děkujeme všem, kteří nám zaslali PF na náš email. Můžete si je prohlédnout ZDE.

21.12.2011

Krásné vánoční svátky...

Uteklo to jako voda.... a tak všem přátelům, známým i návštěvníkům stránek přejeme krásné, pohodové a láskou provoněné vánoční svátky.

A nezapomeňte, že chovat se k sobě ohleduplně můžeme nejen o Vánocích, ale i po celý rok. Svět tak bude lepší.

Do nového roku ať vykročíte tou správnou nohou a po svém boku máte jen ty přátele, kteří Vás umí podržet.

6.12.2011

Konec pasení...

V půlce října jsme koníkům ohradili více jak dvouhektarovou pastvinu, kterou nám zapůjčil jeden ochotný zemědělec a doufali jsme, že tam budeme moci pást alespoň 14 dní, než přijde škaredé počasí. Netušili jsme však, že letošní podzimní počasí vydrží suché a teplé tak dlouho a tak teprve před několika dny, po téměř dvou měsících jsme koně stáhli domů do stáje. Našim čtyřnohým koňouchům tam rozhodně nic nechybělo a teď si oni i my budeme muset zvykat na stájové ustájení. Do jara zbývají tři měsíce, které snad rychle utečou a koně se opět budou poflakovat po pastvinách a plnit si bříška zelenou trávou. A protože stále nevíme, zda je naše kobylka Jessika březí - vyšetření jsme prošvihli, tak se obracíme na Vás. Dobře si prohlédněte přiložené fotky a hlasujte, zda si myslíte, že je Jess březí či nikoliv. Na fotkách by měla být v 6-7 měsíci březosti. (Je to ta bílá.) Fotky najdete ZDE.

18.11.2011

Nedbalost se nevyplácí...

A je tady další díl Montyho deníčku. Ti co pozorně četli článek o Hubertově jízdě si jej určitě nenechají ujít, protože se konečně dozví, co bylo za pozdním příchodem našich aktérů na zahájení Hubertovky.

Jednoho pěkného podzimního dne nás s Rokyškem vytáhl pan domácí z ohrady se slovy, že si pojedeme protáhnout nožky a vyzkoušet pevné nervy. Po příjezdu na místo nám to bylo ihned jasné. Všude byly zaparkované vozíky a u nich postávaly koně. To budou zase nějaké závody, shodli jsme se oba dva. Nakonec se z toho vyklubala jen vyjížďka, ale ne ledajaká, začala celkem zajímavě...celý článek ZDE.

8.11.2011

Hubertova jízda na Ranči Na Konci Světa

Krásným podzimním dnům neodolali kamarádi Luba s Alenkou a i letos se rozhodli uspořádat Hubertovu jízdu. V komorním provedení, kdy se na jejich ranči sešlo 17 koní byla vyjížďka přírodou více než pohodová. Po úvodním zahřátí čajem či něčím silnějším se všichni účastníci sešli na kolbišti, aby si vyslechli krátký proslov a pravidla jízdy. Jediní kdo chyběli byli opět zástupci našeho ranče, na které se více jak 10 minut čekalo. Proč takové zdržení se dozvíte v příštím článku, který si rozhodně nenechte ujít.... Jakmile trubka zavelela, dal se celý lot v čele s liškou Alenkou na zhruba dvouhodinovou vyjížďku. Zbytek osazenstva, na které nevyšli koně, spolu se dvěma psy je pronásledovali autem a čekali na každou vhodnou příležitost něco natočit nebo nafotit. Jezdci byli v dobrém rozmaru a i koně vypadali spokojeně.  Aby si Jeníček zkrátil dlouhou chvíli při čekání na lot, vzal si s sebou nákladní auto a na každé naší zastávce poctivě pracoval a odvážel zeminu. Asi v půlce trasy byla pauza na občerstvení. O výborný kančí guláš z dílny Marcela Kramoliše byla bitka a zbyly snad jen dvě porce. Také sladké koláče a zákusky zmizely ze stolu rychleji než obvykle. Po tak výborném jídle se jezdcům nechtělo zpátky do sedel. Cestou zpět na ranč byl připraven jeden malý skok, který absolvovali i někteří z westernových jezdců. Do cíle však nedorazili všichni. Již tradičně si Láďa se svým koněm dali navíc půlhodinku, zřejmě se jim vyjížďka zdála příliš krátká a tak přišli o zábavný konec, kterým bezesporu byl hon na králíka. Mladý ušák si uměl dobře vybrat od koho se nechá chytit, protože někteří jezdci (včetně našeho ranče) by jej rozhodně do chovu nedali a už jej viděli na talíři. A tak skočil do náruče své chovatelce, která jej předala těm, jež ji slíbili, že na pekáči neskončí. Po krátkém soudu, kdy se našlo jen málo přestupků se jezdci pomalu vytráceli zpět do svých domovů. Fotky od Evky Kubenkové najdete ZDE.

Video z akce : 

20.10.2011

Nový člen v našem stádě

Před několika týdny nám přibyla do stáda nová posila. Stala se jí 7-letá kobylka jménem Topka, kterou si pořídili naši kamarádi Raďa s Míškou. A protože ještě nemají vlastní stáj, bude zatím Topinka u nás. Pěkná černá hnědka je po dvou hříbatech a dvou letech poflakování po pastvinách. Takže jí za tu dobu narostlo bříško a také své jezdecké dovednosti bude muset ještě pilovat. Ale je to hodná a charakterní kobylka. Po úvodním spřátelení se s našim největším prudičem ve stádě - Montym, to vypadalo na pohodové přijetí. To však jen do té doby, dokud byli spolu na pastvině sami. Jakmile se další den zapojili ostatní členové původního stáda Jessika s Rokyškem, bylo po idylce. Monty si nebral žádné servítky a pěkně to Topince osolil. Své stádečko si pečlivě hlídal a ohrada pro nově příchozí byla malá. Sami jsme netušili, jakou rychlost umí Monty vyvinout, když pořádně zabere. Byl to fukot. Z bezpečnostních důvodů pak další měsíc chodili na pastviny po dvojicích. Jessika s Rockym a Topinka s Montym. Nejprve na vzdálené pastviny, aby na sebe neviděli, protože Monty by se určitě tlačil za svými kolegy a nějakém čase se již mohli pást na sousedních pastvinách. Nakonec přišel druhý den D a my je dali opět všechny dohromady. Tentokráte však vše probíhalo bez kopanců a sklopených uší. Od doby co byli spolu poprvé v ohradě uplynul měsíc. Vše chce svůj čas a i Monty jej potřeboval. Dnes je z nich harmonické stádečko, ve kterém Topka zaujala druhé vedoucí místo ihned po Montym. Poslední v hierarchii je kupodivu nejstarší klisna Jessika, na kterou si troufne už i bezproblémový Rokyšek. Fotky z prvního dne seznamování a následné přidání všech koní do stáda najdete ZDE.

14.10.2011

Finále ProRodeo Tour 2011

Tak se nám to povedlo... po několika letech, kdy jsme si slibovali, že se zajedeme podívat do 550km vzdáleného městečka Halter Valley na rodeo, jsme si konečně sen splnili. Vyjeli jsme již v pátek dopoledne, abychom nemuseli nikam pospíchat. Cestou jsme se stavili u kamaráda Miloně, kterému jsme návštěvu slibovali neméně dlouho. A poté již hurá na západ. Po páté hodině jsme dorazili do cíle k našim kamarádům Hedymu a Evči Hadbávným, kteří se o nás krásně starali. Cítili jsme se u nich jako doma. Hlavně Jeníček, který se ihned zkamarádil s jejich pejsky a začal řádit. V sobotu po snídani jsme vyrazili na poslední 30km cestu do westernového městečka. Byli jsme nadšeni tamním místem, jeho rodinnou atmosférou a přátelskými lidmi. Zrovna probíhala disciplína Ranch cutting, ve které jsme mohli vidět nejednu známou tvář. Další pro nás netradiční soutěží byl Trailer Loading, kterou jeli pouze junioři. Zahnat oddělené telátko do ohrádky zvládali s přehledem, ale nechat koně samy stát u telete, sesednout a běžet k rozhodčímu, to už byl těžký oříšek. Povedlo se to jen několika dvojicím. Jako další na řadu přišla rychlostní disciplína Pole Bending juniorů. Ti nejrychlejší se rozhodně za své časy nemuseli stydět. Po slavnostním nástupu, vysvěcení kolbiště  a představení vlajek jednotlivých účastnických států včetně vlajky brazilské, rozdmýchala krev v žilách další rychlostní soutěž a tou byl Barrel Race. Skvělé výkony jezdkyň, technické provedení a připravení koně byly hodny finálových jízd. První tři nejrychlejší budou naši republiku reprezentovat na mistrovství Evropy v italské Veroně. Této rychlostní disciplíně vévodila Petra Čechová, která se svými dvěma koňmi obsadila obě první příčky.

Adrenalin vystřídala velmi technická soutěž a tím byl Calf roping neboli chytání telete do lasa. Telátka nedala svým pronásledovatelům nic zadarmo a tak byla i spousta neúspěšných pokusů. Podívaná to však byla na pěkné úrovni. Králem této disciplíny se stal Marek Zábranský. Poslední disciplínou, kterou jsme sledovali před odjezdem byl Steer wresling neboli kácení telete. Za tu dobu, co jsme tuto soutěž před několika lety viděli poprvé, se její úroveň velice zvedla a tak mohli diváci obdivovat odvážné borce, kteří bez pudu sebezáchovy skákali na telata v šílené rychlosti. Nejlepším jezdcem v této soutěži se po zásluze stal Vláďa

Šedivý, kterého si pamatujeme právě z dob, kdy jezdíval ještě rychlostní soutěže se Šogunem. Následoval oddechový Team Penning - oddělování dobytčete v týmu, kterou jsme však již nezhlédli do konce. Nesmíme zapomenout vyzdvihnout skvělou práci Bull Teamu, kteří nejen že vždy byli na tom správném místě, ale ve volných chvílích dokázali pobavit přítomné diváky.Také moderátoři měli vždy zajímavé komentáře a samozřejmě za celou akci vděčíme pořadatelům manželům Patovým.

Plni dojmů jsme se po ranním nedělním rozloučení s našim kamarády vraceli domů. Cesta ubíhala kupodivu rychle a my si s sebou nesli spoustu skvělých zážitků.

 Podrobný článek najdete na ProfiHorse.cz

Fotky ze sobotního klání najdete ZDE.

Video:

Výsledky finálových jízde dospělých:

Team penning :
 1.Marek Zábranský+Petr Stříbrný+Andrej Posselt
 2. Jerri Adriani de Camargo+Renato Santana+Radek Holub
 3.Zdeněk Géba+Zuzana Dachová+Kateřina Vymazalová

8.10.2011

Novinky na ranči

Krásné babí léto nás vyburcovalo k nejednomu činu, týkající se vylepšení stáje či okolí domu. Kromě řezání dřeva a ukládání do kůlny, což zabralo také spoustu času, vrhl se Ivko spolu s Raďou do nových podlah ve stáji. Už bylo třeba, protože Jessika stála již na betoně a Monty měl půl boxu také rozebranou. Největší radost z podzimních prací, zvláště pak z řezání a ukládání dřeva měl malý Jeníček. Nechyběl u žádné práce a pilně nám pomáhal. Jakmile se na zahradě objevil barg, aby zplanýroval nepořádek kolem cesty a lesa, nehli se z něj oba kluci na krok. Po jejich řádění zbylo dostatek místa bez keřů a nepořádku, které nyní bude sloužit na parkování. Jako věrní diváci přišla samozřejmě všechna naše zvířátka a každý si lehl dostatečně daleko, aby nezavazel. Fotky z podzimního úklidu najdete ZDE.

27.9.2011

Svatba Na Ranči Na Konci Světa

Ideální počasí pro koňský doprovod je zataženo. Tak také bylo, když si naši kamarádi Luba s Alenkou z Ranče Na Konci Světa řekli své "ANO". Protože šel Ivo Lubovi za svědka, předcházely přípravy na svatbu již dlouho před tím, než pro ostatní hosty. S druhou svědkovou se spolčili a vymysleli několik překvapení pro novomanžele. Den před dnem D, pracoval až do půlnoci na jednom z několika vylepšováků. Snoubenci však nic nesměli ani tušit. Sobotní ráno bylo ve znamení čištění a krášlení koní. Cesta k obřadní síni byla vypočítána opravdu na minuty, protože sotva jsme seskočili s koní, vyšli novomanželé. A jaké bylo jejich překvapení, když místo objednaného čtyřspřeží (které samozřejmě dorazilo, ale stálo opodál) uviděli jako první dřevěný vozíček tažený psy. Nezbylo nic jiného než aby nevěsta nastoupila, ženich dostal chomout a místo biče prut s voňavou klobáskou. Po splnění povinné trasy již mohli nasednout do krásně připraveného kočáru taženého čtyřmi koníky. Spolu s nimi a ještě čtveřici dalších, kteří také dělali doprovod na koních, jsme se vydali na 5km trasu do hospůdky. Cestou byla jedna přestávka na focení, odkud je právě fotka v záhlaví článku od Tomáše Karafiáta (jeho stránky najdete na www.kafoto.cz) Naši koně zde hráli hlavní roli jako živé stojany a kupodivu Monty zvládl i Alenčinu bílou ro´bu. I když z bezpečnostních důvodů raději seděla na Jessice. Po příjezdu na místo určení se ujali přivítání zaměstnanci Saloonu Na Šenku a přestože se na poprvé nepovedlo rozbít talíř, zametání střepů se novomanželé nevyhnuli. Poté se museli prostříhat obrovským srdcem a následovalo hodování. S plnými bříšky a dobrou náladou se pokračovalo v započaté zábavě. Svědkové si pro Lubu s Alenkou připravili soutěže jako dojení kozy, přitloukání podkovy či krájení dřevěného dortu, kdy došlo i na motorovou pilu. A svatba vesele pokračovala dál...Přejeme našim kamadárům, ať jsou jejich dny tak veselé jako tento svatební a ať mají kolem sebe spostu dobrých přátel.

21.9.2011

Výběr vhodného koně na džigitovku

Další z článků týkající se džigitovky, tentokrtáe, jak si zvolit toho správného koně.

Stejně jako je tomu u výběru jakéhokoliv jiného koně pro jezdecké účely, platí i při výběru koně pro džigitovku základní pravidla + speciální požadavky na koně.

Kromě technických parametrů jako jsou:

- kde bude kůň ustájen

- jakou finanční částku jste ochotni do koně investovat

- jak zkušený je jezdec, pro kterého je kůň určen

 Celý článek najdete ZDE.

12.9.2011

Konec léta

Ke konci srpna a začátkem září se konečně dostalo i na pořádné letní teploty. Od června jsme si o nich mohli nechat jen zdát a četné přeháňky se postaraly o chladnější prázdniny. Jakmile ale nastaly tropické dny, bylo pro koníky tou nejdůležitěší činností vyhledávání stínu. Přestože jsme je v horkých dnech brzy z rána zavírali do chladnější stáje, sotva se na nebi ukázalo sluníčko zaparkovali to do hustých křovin a nevystrčili z nich čumák, dokud nás neviděli, že je jdeme zachránit od dotěrných much a horkých paprsků. Rocky s Jessikou obsadili příjemný stín pod košatým ořechem a Monty nepohrdl pohostinným lískám.

S příchodem září, které je spojeno hlavně se začátkem školní docházky, se k nám na zahradu začaly opět vracet srnky. Tak jak se od jara neukázaly, vídáme je zde nyní často. Vypadá to, že i ve zvířecí říši, učí své mladé jejich rodiče, kam je  dobré chodit na pastvu. A že se nenechaly vyrušit ani psem, který pobíhal po zahradě. Vypadá to, že létu definitivně odzvonilo a musíme se pomalu připravovat na zimu.

5.9.2011

Moravské derby Náměšť na Hané

XI.ročník Moravského derby se uskutečnilo 20.srpna v Náměšti na Hané. Protože se do hlavní soutěže derby přihlásil malý počet startujících, rozhodl se pořadatel a zároveň majitel areálu Roman Navrátil vyplnit časovou skulinu doprovodným programem. Rozhodně neudělal chybu, když vsadil na divácky atraktivní džigitovku a také ukázku drezury v podání P.R.E. Kromě vložené soutěže Auto - kůň bojovali jezdci o umístění v soutěžích dvoufázového skákání 100/110, 110/120 a 120/130. Příčku nejvyšší v každé z těchto soutěží obsadily ženy. V soutěži 100/110 to byla Vachutková Lenka - MON CHERY-H (Jezdecký oddíl Dubicko), soutěž 110/120 ovládla Gladišová Lenka - IRRAS (JK Gladiš) a 120/130 byla nejúspěšnější dvojice opět Vachutková Lenka, tentokrát s NAJDY (Jezdecký oddíl Dubicko). divácky zajímavou byla i vložená soutěž Auto - kůň, kde měli jezdci za úkol nejprve absolvovat parkur, pak odstavit koně, sami překonat jednu překážku, která se neobešla bez pádu a poté co nejrychleji nasednout do teréního Hummeru a projet vytyčenou trasu. V této soutěži naopak kralovali muži. 1.místo si odvezl Jan Pavlíček, příčku druhou  obsadil Hynek Šindler a jako třetí se umístil Jiří Malý. Pauzy určené pro přestavbu parkuru byly určeny již zmíněnému doprovodnému programu. Ukázka drezury v podání Leonky Samsonové a P.R.E. Deseada CXXIV vnesla na kolbiště kousek ze španělské krásy a diváci mohli obdivovat nejen neustále usměvavou teprve 13-ti letou Leonku, ale i lehkost předváděných cviků. V následující přestávce přišla na řadu adrenalinová džigitovka. Ta byla v podání Ivka s Montym z našeho ranče. Fyzicky náročné  i divácky oblíbené triky mohli zhlédnout návštěvníci toho srpnového odpoledne. Navíc mohli obdivovat přesnou "trefu" Ivka při sbírání kroužků mečem či náročnost sbírání kroužků z triku. Zasloužený potlesk patři hlavně Montymu, pro něhož to bylo teprve druhé samostatné vystoupení bez dalšího koně z domácí stáje.

Ve skokových soutěžích byla vrcholem dne soutěž MINI- MAXI, kde se hranice výšky překážky posunula až na 190cm.

Krátký záznam z příjemného odpoledne je k vidění níže:

1.9.2011

Dožínky v Hati jak je viděl Monty

Tak jsme opět někam vyrazili. Po třech akcích, kde jsem jel sám bez Jessiky to bylo milé překvapení, že nás do vozíku naložili oba. Cesta ubíhala rychle a zanedlouho jsme již stáli nasedlaní u vozíku. Než se pan s paní domácí převlékli, stihla si Jessika schrupnout, tak jak to běžně na akcích dělává. Vyrušení z dřímání dala samozřejmě patřičně najevo... celý článek najdete ZDE.

24.8.2011

Western Rodeo Jankovice

Příznivci starého dobrého westernu, rychlostních soutěží a také trochy nostalgie si nenechali ujít 18.ročník Rodea v Jankovicích u Holešova, které se konalo jako obvykle druhou srpnovou sobotu. Každý divák si přišel rozhodně na své. Zábavu i podívanou zajistil pestrý program, včetně bohatého doprovodného programu, spousta stánků, atrakcí pro děti a výborného občerstvení. Jako každý rok, tak i letos se pořadatelské taktovky ujal pan Ladislav Koláček se svým týmem. Do již osvědčené role moderátora obsadil na Moravě velmi známého, nejčastěji od mikrofonu, Vratislava Glozigu. Co se týče rozhodčích, rozhodně nešlápl vedle, když si na pomoc přizval zkušené manžele Josefa a Dagmar Krajčovi. Ti také svými nekompromisními pravidly pozvedli úroveň celé akce. Tradičně byla na programu jako první disciplína Trail, která vyplnila sobotní dopoledne. V této soutěži , která prověřila ovladatelnost koně a připravenost jezdce nejlépe obstála Monika Marešová ze stáje Rajnochovice. Po krátké přestávce bylo slavnostní zahájení, které vedl slavnostní průvod vesnicí. Náš ranč a jeho zástupci Ivo a Monty a Katka a Rocky se zde samozřejmě nesměli chybět. Po krátkém úvodu byla připravena první soutěž, kterou je divácky velmi atraktivní Barrel Racing neboli barely. Na start se postavila téměř padesátka soutěžních dvojic. Disciplína se jela dvou kolově s tím, že do druhého kola postupovalo 10 nejrychlejších dvojic. Mezi ně se probojovala i naše Katka s Rokyškem. Nakonec uhájili šesté místo. Vítezem se stal nejstarší jezdec tohoto závodního klání a nebyl to nikdo jiný než všem velmi známý Luboš Doležel na koni Devon. Po vyhlášení šestice nejlepších přišla na řadu první z ukázek doprovodného programu. Tu měl na svědomí náš ranč. Ivo s Montym se poctivě připravoval a do arény tak vjel nezapomenutelný Winnetou. Za zvuků hudby ze stejnojmenného filmu navodil tu správnou atmosféru, aby to ihned nato mohl rozbalit pořádnou džigitovkou. Za vydatné podpory přihlížejících se neváhali pustit i do náročnějších kousků. Jejich ukázku uzavřelo sbírání kroužků oštěpem a z triku. Monty si vychutnával příjemnou atmosféru a po zásluze jsme jej pak pořádně odměnili. Ukázka střídala ukázku a na kolbiště vtrhli pistolníci. Se svými kolty předváděli Honza Vymětalík a Josef Zahradník nevídané kousky. Došlo i na střeleckou show. Jediný, kdo utrpěl újmu byly barevné balonky. Své umění s lasem předvedl Honza Krčmař a že se bylo opravdu na co dívat. Kluci se poté vyhoupli do sedla a jak laso, tak práci s bičem předvedli také na koni. Než si mladí střelci stihli trochu užít diváckého aplausu, v aréně se zvířil prach a po kolbišti kroužil dostavník. Parta nadšenců a kowbojů ze Suchdolu n.O. přihlíživším nastínila, jak kdysi vypadalo takové přepadení dostavníku. Tentokráte nikdo nepadl zraněn k zemi, bandité se zaměřili na hmotné statky. Další částí nabitého programu byla rychlostní soutěž Pole Bending neboli Tyče, zaměřující se na obratnost koně. Soutež se jela z časových důvodů pouze jednokolově, takže jezdci mohli zvolit různé strategie.Opět bylo dekorováno sešt nejlepších dvojic, mezi které se opět probojovali i zástupci našeho ranče Katka s Rokyškem a v nabité konkurenci čtyř desítek jezdců "urvali" krásné 6.místo. Prvenství si zaslouženě odnesla Nikol Dráčová s koněm Šery, která zajela za neuvěřitelný čas 22,94s. Tuto rychlostní disciplínu vystřídala další oblíbená soutěž a tou byl záchrana neboli Rescue Race.  Třináct přihlášených startovních dvojic se snažilo co nejrychleji zachránit svého kolegu a dovézt jej bezpečně do cíle. Ne každému se však podařilo projet cílem v sedle. Více uvidíte na přiloženém videu. Bezkonkurenčně bejrychlejší čas měla zachránkyně Monika Marešová s koně Danyt, která celou trasu i s nasednuvšim kolegou ucválala za 7,12s. Tečkou za celým odpolednem byla soutěž motorka a kůň, kdy oba jezdci vydali ze svých "koní" maximum.

Nakonec westernového dne v Jankovicích a při závěrečném slavnostním nástupu bylo ještě vyhlášeno několik cen:

Celkovým vítězem dne stala Monika Marešová s koněm Danyt.

Cenu za nejmenšího koně si odvezl Pavel Nevola s koníkem Wily.

Nejpočetnější rodina, jež měla své zastoupení na akci byli Nevolovi, kteří rozhodně neodjížděli s prázdnou. (Dominika, Pavel, Zuzka a Karolína Nevolovi)

Nejstarším jezdcem letošního klání byl Luboš Doležel na koni Devon.

Cenu za nejelegantnější pád z koně i tvrdě vybojovala Marcela Filáková.

Krásné fotky od Petra Vrany najdete ZDE.

Video z akce:

 Výsledková listina:

TRAIL:

1.místo  Monika Marešová

2.místo  Zdena Juráňová

3.místo  Zdenek Housner

4.místo  Aneta Brhelová

5.místo  Lucie Woloszczuková

6.místo  Petr Juráň

BARREL RACE:

1.místo  Luboš Doležel - Devon

2.místo  Monika Marešová - Danyt

3.místo  Nikol Dráčová - Šery

4.místo  Kateřina Tomková - Sunday

5.místo  Eva Mrázková - Kimberly

6.místo  Katka Doláková - Rocky

POLE BENDING:

1.místo  Nikol Dráčová - Danyt

2.místo  Ondřej Pavlíček - Jerry

3.místo  Kateřina Tomková - Sunday

4.místo  Eva Mrázková - Kimberly

5.místo  Josef Večrka - Lady Šarp

6.místo  Katka Doláková - Rocky

RESCUE RACE:

1.místo Monika Marešová - Danyt

2.místo Kateřina Tomková - Sunday

3.místo  Gabriela Kamencová - Spartakus

19.8.2011

Den koní s Václavem Vydrou u vodníka Slámy

Třetí ročník Dne koní zahájil jeho hlavní host, kterým i letos byl Václav Vydra. Společně s jezdci 7.kavalerie se vydal na spanilou jízdu po malebném areálu Mlýna u vodníka Slámy. Náročná, avšak oku lahodící choreografie potěšila více než tisícovku dorazivšich diváků. Necelá dvacítka jezdců a nadšenců z blízkého i vzdálenějšího okolí poctivě nacvičovala se svým generálem nelehké manévry, které diváci při premiéře velice bouřlivě ocenili. Úvodní scénka patřila skupině Pedro and Bandidas, kteří divákům přiblížili kousek života na divokém západě. Jejich kowbojové přitom stačili předvést některá z umění, jež patřila k tomuto stylu života jako např. žonglování s revolvery, práce s lasem, práskání bičem či country tance. Další z hostů, kteří na Moravu vážili cestu až z dalekých Čech (kromě pana V. Vydry) byla skupina Caballos. Měla připraveny dva vstupy. První se věnoval tématice výcviku koně pro film či kaskadérká vystoupení včetně ukázky džigitovky a to v podání Evky Hedvábné coby neohrožené amazonky a jejího kolegy Zdenka. Další jejich vstup byl ve znamení ohně a svou ohňovou show předvedl Petr Vlasák s koněm Charlie. Dle ohlasů soudě to byl pro přihlížející nezapomenutelný zážitek. Pořadatelé si připravili pestrý program a tak měli diváky stále čím překvapit. Na scénu vjeli tři rudoši včetně indiánského náčelníka Winnetoua. Petr Lacina na svých koní ukázal, že skákat přes překážky bez sedla a uzdy patřilo k indiánským dovednostem již od nepaměti. Pak pomyslnou taktovku převzal Ivo Rára z Ranče Na Žarách coby Winnetou a společně s koněm Montym si vystřili indiánskou džigitovku. Na závěr indiánského vstupu se do arény vřítili nebo spíše co noha nohu mine došourali dvě podepírající se a ohnivou vodou posilněné bledé tváře. Byli to bratři Daltonové v podání bratrů Radima a Davida Kovářových. A protože byli v dobré náladě, odvážil se jeden z bratrů k odvážnému činu. Postavil se na hlavu, roztáhl nohy, které mu raději přidržovali, aby ve svém stavu neupadl a vydal se na pospas indiánu Petrovi, aby přes něj se svým ořem přeskočil. Jestli si to nakonec nerozmyslel se podívejte na níže přiložené video.

V průběhu programu se nad hlavami diváků objevlo letadlo, ze kterého následně vyskočil dva parašutisté. Podporování diváky měl jejich let skončit přímo za předváděcí arénou. Skokem na cíl ukočili krásnou podívanou. Program pokračoval dalším vstupem, opět v podání bratrů, tentokráte však několikanásobných mistrů Evropy a republiky v žonglování s revolvery a práci s bičem. Na scénu přišli Radim Jesse Michálek a Pavel Pedro Michálek. Jejich show s kolty si našla spoustu příznivců a nadšení diváků vyvrcholilo střeleckou show. Po adrenalinovém vystoupení přijel do arény Václav Vydra se svými dvěma koňmi. Jejich společné vystoupení bylo důkazem jejich krásného a pohodového vztahu. Vzájemná důvěra, ale také respekt byly cítit z celého povídání i ukázky. Poslední částí přichystaného programu byla ukázka rychlostních soutěží opět v podání skupiny Pedro and Bandidas.

Tato akce byla pro Montyho zlomovým. Byla to jeho první akce, které se účastnil sám bez své opory Jessiky. Ale vedl si skvěle. Až na pár tanečních kreací u vozíku, zajel džigitovku na výbornou.

Video z akce:

16.8.2011

Dovolená na Slovensku

Po pěti letech jsme si udělali čas jen na sebe, bez koní a vyrazili jsme s kamarády na několik dní k našim blízkým sousedům na Slovensko. Ač nám první dva dny počasí úplně nepřálo, pranic nám to nezkazilo výletní náladu. Nejvíce se nadovču těšil asi malý Jeníček, který s námi ještě nikde takhle nebyl a stále dokola se ptal, jestli tohle už je ta dovolená a jestli tam budeme spát. První den jsme se stavili na Oravský hrad. Když jsme však zjisitli, že prohlídka trvá přes dvě hodiny, tak jsme koukli jen k bráně a šli zase zpět. K večeru se ubytovali a užívali si toho nicnedělání. Další den byl opět ve znamení mírného deště. Nedaleko od byla oravská dědina, tak naše kroky zavítaly tím směrem. Místy přestalo i pršet a Jeníček byl nadšený ze starých domečků. Expozice byla snad ještě rozsáhlejší než na kterou jsme zvyklí v nedalekém skanzenu v Rožnově p.R. Odpolední počasí stále neslibovalo nic lepšího a tak padla volba dalšího programu na termální lázně. V teplé vodě vůbec nevadilo, že je venku o více než 20°C méně. My se vyhřáli, děti se vyřádili a Ivo, který teplou lázeň nemusí mokl a čekal za plotem areálu. Další dny již byly ve znamení sluníčka. Kamarádi nás vytáíhli do hor na nedaleké Roháče, vodopády a plesa. Na plesa jsem nedošli a nijak nás to kulturně neochudilo. Místo šplhání do kopce s vyplazeným jazykem jsme se po absolvování pouze malé části tůry vrátili a zajeli si do údolí do Liptovského Mikuláše. V příjemném stínu jedné z tamních kaváren jsme pojídali zmrzlinu a Jeníček se vyřádil u fontánky na náměstí. Sice odcházel durch mokrý, ale spokojený. Pak naše kroky zamířily kolem přehrady Liptovské Mary do nedaleké Kvačanské doliny. Tamní příroda, která se rozkládá na obou březích potoka je úžasná.  Jde se vlastně roklinou a stoupá se zhruba do výšky 70m nad úrovní potoka. Cestou se naskýtá mnoho přírodních scenérií a také krásné pohledy dolů do prudké strže. Obrovské skály na protější straně potoka jsme nepřestávali obdivovat, stejně jako Jánošíkovu tvář, kterou tady do skály vytesala sama příroda.Spokojeni a naplněni krásnou přírody jsme se vraceli vstříc kamarádům, kteří se celí zmátožení a unavení vraceli z "5km" procházky po Roháčských plesech. Pomalu se přiblížil čas návratu domů. Cestou jsme však stihli ještě tři krásné zastávky na hradech. Tedy ten první byl částečně zřícený kostel. Zřejmě téměř zapomenut, protože jsme u něj nepotkali ani živáčka a nevedly k němu ani žádně směrovky. Další v pořadí byl hrad Likava. Pěkná procházka k hradu vedle polem, které bylo z velké části tvořeno bodláky. Hrad sice nebyl zpřístupně celý a to z důvodu nedokončené rekonstrukce, ale i tak nám poskyt krásný  zážitek spojený s cestou do minulosti. Posldní naší zastávkou byl hrad Strečno, který se tyčí přímo nad rychlostní komunikací a řekou Váh nedaleko Žiliny. Hrad je ve výborném stavu, stále udržován a prohlídka s výkladem byla neméně zajímavá. Z nejvyšší věže, která ční 146m nad hladinou váhu jsme mohli vidět opravdu daleko. Zajímavostí tohoto místa byla i spižírna, která bez oken a dveří byla hluboká 8m a spouštělo se do ní pouze po laně. Stálá teplota na dně spižírny je kolem 6°C. Malé divadlo na závěr prohlídky bylo velmi milým a vtipným zpestřením a také nahlédnutím do středověké stomatologie. A tak nám skončila naše zasloužená dovolená. Všechny fotky najdete ZDE. Výběr toho nejzajímavějšího TADY.

8.8.2011

Bánovské léto

Konec července a zároveň 5.ročník Bánovského léta v malé obci Bánov na jižní Moravě provázelo příjemné počasí. Letošní oslavy výročí posvěcení místního kostela a také 920 let od první zmínky o obci se konaly tak trochu ve westernovém stylu. Akce trvala tři dny a vyvrcholila nedělním vystoupení rožnovských ogarů a tancemi v národních krojích. Konala se na typicky nepostradatelném místě a to u místní pálenice. Páteční program byl zahájen večerním country bálem. Sobota pak patřila malým i velkým návštěvníkům. Každý si mohl vyzkoušet střelbu ze vzduchovky, střílení z luku, hod sekerou, lasování telátka, hod podkovou na cíl či navštívit indiánské týpí nebo se svézt na koni. Na programu se podílel náš ranč a také Valašská westernová kavalerie, která zajistila některé atrakce a hlavně vystoupení  a působivou ukázku práce s jedním i dvěma biči. My jsme se již tradičně věnovali džigitovce, jízdě s mečem, trikovému lasování a něco málo s bičem. Pohodovou atmosféru jsme si užívali nejen my, ale i naši koně. Pořadatelé nám vyšli ve všem vstříc a potkali jsme tam spoustu fajn lidiček. Koně si také užívali přátelské domácí pohody a po práci se zaslouženě pustili do sena. Monty se jako správný společenský kůň nechal od všech obdivovat a trpělivě stál při hlazení. Poslední dobou nám začíná dělat radost a na akcích zvládá atmosféru s přehledem. Dalším vstupem v programu byly country tance a to jak v podání dětí, tak i dospělých. Šikovnost a um malých tanečníků si nezvdala s těmi velkými. Také moderátorka akce předčila všechna  očekávání a patří jí jen samá slova chvály. Díky výbornému organizačnímu týmu a vřelému přístupu se akce nemohla jinak než vyvést na jedničku. Neděle pak patřila krojům a lidovým písním a tancům.

Fotky byly použity s oficiálních stránek obce Bánov: www.banov.cz

Další foto z akce najdete od uživatele Ludaneček ZDE.

4.8.2011

Pozvánky na akce

Tento víkend se konají zajímavé akce, které si zaslouží Vaši pozornost. Již v pátek se můžete podívat na show plnou koní do Bezděkova u Jihlavy na Q Ranch. Tento projekt je na záchranu koňské stanice, která pro koně týrané, zachráněné z jatek či po úraze. Uvidíte spoustu zajímavých ukázek včetně vystoupení Václava Vydry. Kdo by tuto známou televizní osobnost s krásným vztahem ke koním nestihl v pátek, může se v sobotu na ni podívat v areálu Mlýna U vodníka Slámy v rámci akce s názvem Den plný koní s Václavem Vydrou, která se koná nedaleko Opavy a to v Háji ve Slezsku. I ze uvidíte Václava Vydru a jeho koně bez uzdečky a sedla. Mimo to se můžete těšit na kaskadérskou skupinu Caballos, vystoupení indiánů, adrenalinovou džigitovku, ukázka útoku 7.kavalerie a spoustu dalších vystoupení, které vám zpestří sobotní odpoledne.

29.7.2011

V plném pracovním nasazení...

Konečně jsme se dočkali... tedy nejen my, ale i naše příjezdová cesta, která byla rok od roku v horším stavu. Autem k nám jezdili jen opravdu ti nejodvážnější. Ostatní chodili z pod kopce pěšky. Takže vzkaz pro všechny, kteří se chtějí projet po nové cestě: přijeďte, rádi Vás uvidíme a mýtné nevybíráme. Rozmarné léto se svými neskutečnými výkyvy počasí a hlavně dlouho deštivým obdobím se konečně na pár dní umoudřilo a  v půlce července byly čtyři dny v kuse, kdy nepršelo a dalo se něco dělat bez toho, aniž bychom se vraceli s gumáky až po holeně od bahna. A tak se za dva dny stihla spravit cesta, samozřejmě, že ne sama. Ivo s malým pomocníčkem Jeníčekm a trochu větším pomocníkem Peťou zabrali a dva dny se nehli z bagru a traktoru. Výsledek ale stojí za to. Mezitím se na poli sušilo seno. Byla to letos první příležitost, kdy nám do něj nenapršelo. Ale s tímhle zřejmě bojovali všichni, co seno sklízí. 

Malé shrnutí: cesta hotová, plný seník sena a teď už jen čekat, kdy se z nebe snese první studená bílá vločka.

24.7.2011

Fichtlday 8. ročník

Velkou tradici a ještě větší skupinu příznivců si získal závod starých motorek do 50kubických centimetrů. Akce se již po osmé konala na nedalkém Žuchově u Frenštátu p.R. Na start se postavilo přes dvě stovky závoduchtivých účastníků se svými nablýskanými stroji. Zhruba 18km trať vedla již tradičně i kolem našeho ranče a tak jsme neváhali a v posledním kopečku před dlouhou cílovou jízdou z kopce jsme fandili a fotili. To, že jsme po nájezdu každé skupinky motorek ponořili do husté mlhy výfukových oktanů nic neměnilo na našem odhodlání vydžet až do konce. Závodnící se prali s tratí každý po svém. Ti z nejrychlejších kolem nás prosvištěli již necelých 15minut po startu a téměř celou hodinu jsme mohli sledovat projíždějící závodníky někdy v roztodivných kostýmech. Byli i tací, kteří museli své stařičké stroje táhnout či jim vehementně pomáhat při poslední záludné zkoušce na trati a tím je náš kopeček U Kapličky, ale nikdo nevzdal a všichni zdárně dojeli do cíle. Podívaná to tedy byla. Omámeni modrým dýmem a plni dojmů se budeme těšit opět na další ročník. Fotky mnoha závodníků najdete ZDE.

16.7.2011

Zámecké hrátky z westernu do pohádky

Tradiční akce v rámci Veseléta ve Frýdku - Místku se konala v parku pod zámkem. Letošní Zámecké hrátky z westernu do pohádky si nenechalo ujít přes dva tisíce malých i velkých návštěvníků, kteří první prázdninovou sobotu nechtěli sedět doma. Počasí stálo na straně pořadatelů a přestože foukal vítr, nikdo si nenechal zkazit letní náladu. Po krátkém zahájení přišla na řadu první z ukázek a to v podání našeho ranče. Koníci se činili a my měli radost z mladého Montyho, ze kterého se pomalu stává profík. I když byli diváci zpočátku ještě trochu ospalí, nakonec se vše rozhýbalo a džigitovka sklidila velký potlesk. Pozadu nezůstala ani jízda s mečem či sbírání kroužků z triku, kde nám neohroženě asistoval Radim přezdívaný Hitashi. Po našem vstupu se chopil mikrofonu dětmi netrpělivě očekávaný Michal Nesvatba, který je bavil svými kousky  nejen s barevnými izolepami, ale i zajímavě namixovanou hudbou proloženou scénkami. Čas plynul jako voda a byl tu další vstup. Trikové lasování, ukázka práce s bičem a hlavně oblíbené přetahování na lase. Poslední částí doprovodného programu byla ukázka tance se psem a agility. Velký obdiv sklidila Katka Doláková se svými Border koliemi Ťapkou a Jerrym. Jejich šikovnost a um ocenili diváci pořádným aplausem. Mezi jednotlivými ukázkami se mohli děti účastnit  mnoha soutěží pro ně připravených, za které sbírali body na svůj lísteček, ze kterých se poté vylosovalo několik šťastlivců, kterým byly předány věcné ceny. Krom soutěží byly v parku pod zámkem k vidění ohrádky s domácími zvířátky jako husa s housátky, koza s kůzlátkem, krůty,   kačenky a další. Spodní část parku obývali to odpoledne indiáni, kde si děti mohly vyzkoušet bubnování na buben či rozdělávání ohně. K poslechu hrála country skupina Sekáči a příjemné odpoledne se nezadržitelně blížilo ke svému konci. Tak příští rok nashledanou.

Fotky z akce najdete ZDE.

Video z akce:

9.7.2011

Firefest Ostrava Michálkovice

Poslední červnový víkend byl ve znamení vystoupení. V sobotu jsme se vydali na folk bluegrassový mini festival do Ostravy Michálkovic. Tentokráte bylo vystoupení bez koní, jen lasování a bič. Na doprovodný program jsme nebyli sami, tanečních kreací a pistolnické show se výborně zhostila skupina Pedro and Bandidas. Pro děti bylo připraveno vození na koních a skákací hrad, kde se Jeníček více než po hodině konečně trochu unavil, aby to pak při cestě domů zalomil v autě. Hned po příjezdu nás překvapilo, že festival má datum 2110 - asi hudba vzdálené budoucnosti. Vzápětí to však opravili a pozvané kapely se zhostily své úlohy.

Neděle byla již ve znamení koní a my se s našimi dvěma oři vydali do nedalekého JK U Juráška, kde jsme absolvovali ukázku džigitovky, lasování a biče pro naše korejské spoluobčany. Jako diváci byli skvělí, i když jich byla jen hrstka. Než jsme si odjezdili trikovku, ani jsme si nevšimli, že se Jeníček sám zabavil. Jaké bylo naše překvapení, když 60m páska byla celá omotaná kolem auta a vozíku, že se nedaly ani otevřít dveře.. Smotat pásku zpět už mu však tak nešlo. Tohoto neoblíbeného úkolu se dobrovolně zhostil náš kamarád Raďa, čímž zahránil pásku od roztrhání, protože my bychom se asi s tím tak nepárali. Fotky ze sobotního Firefestu od Petra Zrůnka najdete ZDE.

4.7.2011

Svatba a Tatra v hlavní roli

Když se někdo žení nebo vdává, tak je to vždy velká událost. A když máte za bratra majitele stavebních strojů. můžete čekat, že pro vás rozhodně nepřijede kočár tažený koňmi. Leda těmi pod kapotou. Ne jinak tomu bylo i u našich přátel Barušky a Davida, kteří měli svůj velký den v polovině června. A aby se bylo na co dívat a nebyla to svatba jako každá jiná, napadlo Raďu - bratra ženicha, že místo v kočáře, pojedou novomanželé od kostelíčku v pořádném stroji - Tatře. Jako svatební dar dostali maringotku, kterou během tří dnů a tří nocí, za pomocí rodiny, dali do perfektního stavu. Pak už stačilo jen zapřáhnout za Tatru a vyrazit. My jsme měli tu čest s tímto strojem jet a natočit novomanžele při jejich první společné jízdě pod stejným příjmením. Ať se jim daří ve všem, do čeho se pustí a ať je láska nikdy neopustí.

Video:

24.6.2011

Očima dětí

Tento obrázek mi udělal ohromnou radost. Zahycuje nedávné vystoupení na Dětském dni a podle autorky, osmileté Sárinky Kadlecové to jsem já na Jessice při vývěsu. No lépe bych to nevyjádřila. Sárince moc děkuji a ještě dlouho mi její obrázek bude připomínat pěknou akci a děti, které jsem měla ve školce.

14.6.2011

Výlet na Pustevny

Krásné počasí nás vytáhlo na výlet. Pojali jsme jej však tak trochu netradičně. Nedostatek koní ve stáji a počet jezdců se velmi lišil a tak jsme zvolili taktiku "Každý chvilku tahá pilku." Přesněji řečeno nejprve do sedel usedly zástupkyně ženského pohlaví a jejich protějšky pobrali děti a vydali se na Pustevny pěšky. Holky si to zatím razily tou nejlepší cestou vzhůru na koních. Aby kluci děti na té cestě "neodavařili" (přece jenom 3km cesta stále do kopce na naše prcky 1,5 a 4 roky by mohla být náročná) vzali s sebou speciální dřevěný vozíček, ve kterém je část cesty táhli. Tedy táhl ten, koho dítě tam zrovna sedělo. Takže o jejich malé nožky bylo postaráno. My s Míšou jsme se zatím kochaly výhledem na okolní hory, koníci za nás spolehlivě šlapali a cesta ubíhala velmi rychle. Po zjištění, že druhá - více pánská část ještě do určeného cíle nedoraila a jen tak rychle nedorazí, odskočili jsme si s koníkama ještě k soše Radegastu. Tak jsme se vyfotily, Monty udělal trochu rozruch a divadlo turistům, když nechtěl u sochy stát. Ne že by měl černé svědomí a pohanského boha se bál, ale zrovna na soše stál malý chlapec a byl trochu vyšší než Monty a to už na našeho černého oře bylo moc. Co je totiž výš než jeho hlava, tak to je třeba řešit...nejlépe útěkem. Nakonec to s ním Míša zvládla a na fotce nejde nic poznat. Pro ty z vás, kteří jsou nedočkaví fotek až na konci článku, přidávám odkaz již ZDE.  Po akčním focení jsme se pomalu vrátili na Pustevny, kde jsme koníky uvázali ve stínu stromů, povolili jim sedla a ani jsme si nestačili sednout do trávy, když dorazil zbytek výpravy. Po vydatném občerstvení jsme si vyměnili role i koně. Tedy Kluci se vyšvihli na koně a my si vzali své děti na cestu zpět. Již u lanovky se naše cesty rozdělily, protože Jeníček chtěl jel na sedačkové lanovce, ale dřevěný vozíček bychom tam nenaložili. Takže my jeli dolů a kochali se "plynulou" jízdou, ze které nebylo špatně pouze Jeníčkovi a zbytek šel pěšky po Knížecí dolů. Já s Liduškou jsme byly rády, že jsme cestu lanovkou přežili bez jakýchkoliv ztrát (obědních) a pěšky cestující holky si místo vozíčku dovezly domů pár dřevěných prken. Děti však byly nadšené a tak se výlet vydařil. Po příjezdu domů nás čekalo mílé překvapení. Sousedé (švagr, švagrová a jejich čtyři děti) dělali oheň a pozvali nás na opékání. Nakonec jsme se tam sešli celá rodina. 

9.6.2011

Dětský den Kunčice p.O.

Akci, kterou jsme měli doslova za humny zpočátku provázely dešťové kapky. To však pořadatele ani diváky neodradilo a sešli se v hojném počtu. Program pro děti i dospělé byl opravdu nabitý. Na začátek jsme si připravili to nejlepší z našeho vystoupení a to adrenalinovou džigitovku. Koně běhali rychle, povrch byl skvělý a diváci nás podpořili hlasitým potleskem. Jízda s mečem a zvedání kroužků  z triků co se atraktivity týče nezůstali pozadu. Z řad dětí jsme vybrali dva dobrovolníky, kteří  měli dost odvahy na vyzkoušení si nějakého toho triku.  V přestávce si mohli malí oslavenci zaskákat na nafukovacím hradě, zajezdit na parním vláčku, zasoutěžit s hasiči či zastřílet ze vzduchovky. Dále mohli navštívit několik rozmanitých soutěží, které jim připravily místní spolky nebo si na obličej nechat namalovat nějaké zvířátko. Další vstup byl opět v podání našeho ranče a to ukázka trikového lasování a práce s bičem. Trefování bičem na cíl si opět mohli vyzkoušet někteří dobrovolníci. Poslední ukázka z westernového umění patřila Petru Neumannovi a jeho koltům. Počasí se umoudřilo a pěkné odpoledne uteklo jako voda. Fotky od Mgr. Tomáše Kolesy najdete ZDE.

2.6.2011

Nová rubrika - Zlozvyky koní

Zlozvyků u koní je celá škála a tak se bude tato rubrika postupně doplňovat a rozšiřovat. Zatím obsahuje dvě hlavní neřesti koní. A to tkalcování a klkání. Článek obsahuje možné příčiny zlozvyku, popis jeho průběhu a navrhuje řešení. I když v mnoha případech se nepodaří nešvar u koně odstranit. Je tomu podobně jako u lidí, ale ti narozdíl od koní mají svou vlastní vůli se zlozvyku zbavit. Koni musíme nabídnout něco jiného, nejlépe změnu, práci, stádo, volný pohyb atd. Více informací naleznete ZDE.

 27.5.2011

Květnový trénink - Ivo a Monty

S pěkným počasím přišla chuť i na pořádné tréninky a tak poslední dobou poctivě sedláme za účelem nabytí nových dovedností. Monty s Ivkem si vytvořili pěkný vztah a rozumí si spolu. Nejnovější Montyho dovedností je vzpínání. Zatím to umí krásně ze země, pomalu však začínáme i se sedlem a jezdcem. Také se zlepšil v hrabání nohou ze sedla, nacválání na jemnější pobídku a další. Stále je to však šprýmař, který se občas Ivka pokusí převézt a to nejčastěji při tréninku džigitovky na rovině. S takovým očekáváním trénovali i tentokrát. Monty si však na "plac" vzal dobrou náladu a na rovině chodil ukázkově. Foto najdete ZDE.

20.5.2011

Jmenuji se Damián a vylezu všude...

Při nutné opravě internetového spojení jsme zjistili netušené kvality naše malého kocourka Damiánka. Po přistaveném žebříku do prvního patra neváhal vylézt a hned se hlásil za oknem, že je tady. Spokojeně si sedl do květináče s pelargoniemi a hrál si přes sklo s Jeníčkem. A když ho to omrzelo, frrrrrrrrr a zmizel po žebříku zase dolů. Kromě Damiánka jsme o něj měli všichni strach, ale jak se ukázalo zbytečně. Naštěstí oprava netrvala dlouho a  naštěstí nemáme vyšší domeček.

13.5.2011

Westernové závody Hlučín

Pěkné počasí provázelo 2.ročník westernových závodů na Dětském ranči v Hlučíně. Sešla se zde téměř padesátka zavoduchtivých jezdců a koní. Úvodní dopolední soutěží byl Trail, na kterém si  jezdci vyzkoušeli dovednosti svých koní. Tuto disciplínu nejlépe absolvovala Tereza Sirotová s koněm Nikolas. V pauze na oběd byla připravena malá ukázka trikového lasování a práce s bičem. Snažili jsme se seč jsme mohli, ale vítr, který začal foukat, byl proti nám a tak se nijak zvlášť nedařilo. Když jsme vyzvali někoho z diváků, aby podržel noviny při trefování bičem na cíl, tak se nenašel nikdo odvážný. Zato náš čtyřletý Jeníček se vrhnul na kolbiště, že on jde . Statečně držel a tak se mu to líbilo, že jsme ho pak nemohli dostat zpátky do publika. Asi z něho něco bude. Nakonec Ivo ukázal něco málo z džigitovky, ale to už se začala chystat druhá soutěž a to Barrel race. Naši dva koníci - Rocky a Jessika si nevedli vůbec špatně. Na nerváčka Rokyška a "stařenku" Jessiku se jim podařilo umístit na 4. místě      ( Rocky) a 6. místě (Jessika).  Nejvyšší umístění a také krásný pohár si zaslouženě odvezl Petr Krhut s koněm Vilík. V těsném závěsu za ním se umístila rychlá dvojice Šárka Tomášková na koni Varad a třetí byl Hafling Nikolas s Terezou Sirotovou v sedle. V disciplíně Pole Bending se první dva umístění v barelech vyměnili, třetí pozici si udrželaTereza s Nikolasem  a za nimi s bramborovou medailí zástupce našeho ranče Markéta s Jessikou. Poslední disciplínou byl pivní barel, kterého jsme se již nezúčastnili. Tuto soutěž vyhrál a nejrychleji do sebe nalil půl litru tekutiny Petr Krhut se svým rychlíkem Vilíkem. Poděkování patří pořadatelům a to Pepovi Hlouškovi a Dětskému ranči Hlučín, kteří připravili zábavu pro jezdce a podívanou pro diváky. Celým dnem pak od mikrofonu provázel Vraťa Gloziga. My jsme se pořádně vyřádili a s pocitem, že nám koně  dobře chodí jsme vyrazili k domovu. Krásné fotky z akce od Ivy Pánkové najdete ZDE.

Video zde:

6.5.2011

Připoustění

První letošní Jessičinu říji jsme využili k dalšímu pokusu o připuštění. Stále zůstáváme u španělské krve a stejně jako vloni  i letos jsme se vypravili k nejbližšími Andaluskému hřebci Carusovi. Po dlouhé zimě byl při chuti, Jessika také, takže vše probíhalo hladce. Uvídíme za tři týdny, co ukáže vyšetření. Z připouštění v rozkvetlém sadu by mohlo něco být... . Několik fotek ZDE.

4.5.2011

Zmrzlí bratři si dali letos záležet

Včerejší předpověď se vyplnila. Odpoledne začaly padat bílé vločky na svěže zelenou trávu a do rána bylo všude bílo. Zmrzlí muži letos přišli dříve, zato v plné parádě. Vůbec jim nevadilo, že to všude kvete a s klidným sdrcem to "zkypali" do bíla. Jakmile však sluníčko nabralo trošku na síle, pomalu ta hrůza zase mizí. Možná si dáme kuličku sněhu do mrazáku a návštěvám budeme ukazovat květnový sníh.

1.5.2011

Rej Čarodějnic

Podle pověsti se čarodějnice u nás scházely na Radhošti, který je nedaleko, my jsme si daly sraz na tradičním čarodějnickém grilování u Luboše a Alenky na ranči Na Konci Světa. V doprovodu svých druhů a dětí se nás tam sešla pěkná hromádka. A protože je moderní doba, některé nepřiletěly tradičně na koštěti, ale přijely na čtyřkolce (přes celou vesnici) nebo si s sebou vzaly celou jízdní soupravu i s koňským vozíkem - to zřejmě kvůli nedostatečné  ubytovací kapacitě. Alenku pořadatelku jste nemohli přehlédnout, jako jediná měla totiž na hlavě netopýra. Po výborném mase na grilu a skvělých koláčích se čarodějnice Evča odvážila k divokému tanci kolem ohně. Nakonec jí však nezradilo jen její koště, se kterým absolvovala tuto jízdu, ostatní zástupkyně ženského pohlaví se k žádným tanečním výkonům nevybičovaly. Nakonec v ohni skončil pouze jeden čarodějnický dopravní prostředek a aby jeho bývalá majitelka nemusela jít domů pěšky, smilovali se nad ní někteří přísedící a svezli jí autem. Povídalo se až do nočních hodin. A když už jsme si téměř vše řekli, rozloučili jsme se s příslibem, že opět za rok. Fotky ze skvělé akce jsou ZDE.  

26.4.2011

Velikonoční výlet

Ivko navrhl, že nebudeme sedět doma, že má pro nás překvapení. Vzal nás do nedalekého malého skanzenu s výbornou restaurací a venkovním grilem. Ač je to jen přes dva kopce, téměř jsme o tomto místě nevěděli. A tak jsme se byli podívat Na Mlýně mezi Kozlovicemi a Hukvaldy. Staré dřevěné budovy, venkovní zahradní úprava, vjezd přes úzkou lávku do Mlýna, no prostě vše nás ihned pohltilo. Po dobrém jídle jsme si prohlédli celý arál, rozkládající se na dlouhém a úzkém páse kolem potoka, přímo pod hukvladskou oborou. Obdivovali jsme staré stroje, nářadí a nástroje, jimž většině bylo více jak sto let. Nechyběly všudypřítomné hraniční kameny hukvladského panství z let kolem 1812-1815. Nakoukli jsme do minulosti a to prostřednictvím kovářské nebo bednářské dílny, staré jizby a žasli nad obrovským mlýnským kolem, které se  momentálně netočilo. Cestou zpět jsme se na Hukvaldech zastavili pro výborné domácí koláče a domů jsme přijeli s prvními kapkami deště.   Fotky najdete ZDE.

21.4.2011

Jarní trénink rychlostek

Touto dobou jsme se ocitli těsně před finálem tréninku na distanční závody, které měly vyvrcholit začátkem května. Avšak jsme na místě konání akce nesehnali ubytování a shodli jsme se, že vyjíždět v den závodu ve čtyři ráno, abychom na místo dorazili včas, navíc s unaveným koníkem po dlouhé cestě a o jezdci už vůbec nemluvím, rozhodli jsme se a to s těžkým srdcem tuto již tradiční akci obětovat a letošní ročník vynechat. A protože ve stejný termín se nedaleko konají westernové závody, zaměřila se naše pozornost na trénink rychlostních soutěží. Zpočátku jen tak lehce oprašujeme co se po zimě zapomnělo a brzy budeme v dobré formě. I když ta se potvrdí až na závodech. Něco málo fotek z tréninku najdete ZDE.

10.4.2011

Stále se něco děje...

Než se pořádně rozjedou první koňské akce, nastává čas dát doma vše do pořádku. Svého jarního úklidu se tak dočkaly nejen pastviny, které se pobránovaly, ale také dům a zahrada, kde se to zelená novou výsadbou. S Rokyškem se poctivě připravujeme na květnové distanční závody, Jessika si odskočila povozit děti do nedaleké mateřské školky a jediný, na koho ještě pořádně nedošlo je Monty. Ale jen co se mu přibijí podkovy, tak se práce také dočká. 

Všichni jsme se těšili na jaro a když je tady, tak si jej užíváme prací, která , jak nám někdy přijde, se snad musí někde množit.

3.4.2011

Nový web Profihorse aneb koňáci sobě

Stránek o koních je celá řada, avšak takových, kde byste mohli něco vyhrát v tombole či si za virtuální groše nakoupit věci nejen na koně v aukci, je pomálu. Tedy co víme, zatím pouze jedna a tím je stránka s názvem PROFIHORSE. Pomalu se začíná plnit zajímavými články, které píší sami uživatelé. Registrace do katalogu firem na těchto stránkách či zadání inzerátu je zcela zdarma či za virtuální groše, které dostanete již při samotné registraci. Přijďte se podívat a podílet se na tvorbě webu.... Odkaz ZDE.

21.3.2011

Josefovský country bál Suchdol n.O.

Z původní osmičlenné výpravy nás nakonec jela na country bál polovina.Jarní bacily dohnaly naše kamarády a o nás se také pokoušely. My jsme je ale porazili nebo spíše ignorovali a v sobotu jsme vyrazili na tradiční akci do Suchdolu n.O. Jako každoročně byl program velmi pestrý. Na parketu se vystřídala taneční skupina Desperado, která přijela až z dalekých Českých Budějovic, s mistrem biče Radimem Jessem Michálkem. K tanci hrála kapela Šviháci a připraveny byly i soutěže. Kromě Miss country bálu byla nejzajímavější soutěž stavění stanů a posléze sundávání svršků. Skupinky, které stan postavily, si do něj vlezly a vyhrála ta, která vystrčila ven více kusů oblečení. Boj to byl velmi napínavý. Katka, která jela s námi tam potkala dokonalého dvojníka svého otce a všichni jsme si zprvu mysleli, že ji šel opravdu zkontrolovat, ačkoliv byl tou dobou na rockovém koncertě. Tak se s ním alespoň nechala vyfotit na památku. Ode dneška má taťuldy dva, to není na škodu.. Několik fotek z akce najdete ZDE.

19.3.2011

Zima se vrátila

Tak tento pohled nás čekal dnes ráno, když jsme koukli z okna. Vlastně ani nevím, proč nás to ještě překvapilo, když se to každoročně opakuje. V únoru přijde jaro a na konci března napadne sníh. Takže zase vytáhnout zimní bundy, rukavice a pořádné ušanky a jdeme se brodit sněhem ke koním. Ti se aspoň můžou vyválet a zároveň okoupat v bílé peřině a sundat tak ze sebe nánosy jarního bláta.

Ať žije jaro!!!

 7.3.2011

Opékání špekáčků aneb vzývání jara

Po loňském úspěšném 1.ročníku jsme se rozhodli tuto akci zopakovat i letos. Pozvali jsme kamarády na první jarní opékání. Sněhu sice moc nebylo, ale dál než metr od ohně už byla pořádná zima. Nakonec se nás sešlo i s dětmi kolem dvacítky. Děti s maminkami se mohly ohřát u nás doma a zbytek se musel více tisknout k sobě nebo k ohni, který poctivě udržoval náš malý Jeníček. Jakmile jsme uznali, že zimy už  bylo dost, přesunuli jsme se k Raďovi a Míšce, kteří nás všechny pozvali na domácí pivko a teplo radiátoru. Ač po jídle, s chutí jsme se pustili do výborné domácí zelňačky a uzeného masa a pak hurá na sladké dobroty, kterých byl plný stůl. Láďa odpadl jako první, což u něj není zvykem a tak než aby se jen musel na ty mňamky dívat, sbalil Irenku a Kubíčka a jeli domů. Jako druhý, nápor nevydržel Luba, který se dával dokupy ještě celý další den. Kolem půlnoci nabyla nálada na bujarosti a tak došlo i na soutěže. Kromě kliků a gymnastiky či skvělých parakotoulů v podání Petra pouze ve spodním prádle, došlo i na ostřejší soutěže. A tak za chvíli si místo pivem přiťukávali téměř všichni přítomní pořádně zralou feferonkou. Kluci si také připravili malou kulturní vložku v podobě scénky, která nás rozesmála nejen svým vtipem, ale hlavně překvapila svou délkou trvání cca 10 sekund. No na to, že se asi půl hodiny radili co a jak, jsme čekaly delší vstup. Po souboji titánů  - bagrů - jsme se všichni začali stavět na hlavu. Peťa Lacina předváděl bezkonkurenční styl  s názvem: jak jsem navštívil gynekologa. Určitě by dostal cenu za provedení, ovšem trochu mu to kazila délka toho výkonu.

Kolem druhé ranní jsme se vydali na ústup domů. Peťa Lacina odchod neustále oddaloval a zdržoval a tak se nebylo co divit, když jakmile sedl do auta, ještě se za ním ani pořádně nezavřely dveře, šlápla Marťa na plyn a odvážela si jej domů, než si to rozmyslí a bude chtít ještě vystoupit.

Fotky z povedené akce najdete ZDE.

27.2.2011

Ivo a Monty

Z ošklivého kačátka se vyklubal šikovný koník. Poslední dobou nám  Monty dělá jen samou radost. Pomalinku se zúročuje čas, který jsme do něj vložili. A že ho nebylo málo! Slide show z letního vystoupení krásně nafotil Ing. Dalibor Gregor (www.foto-gregor.com)

16.2.2011

Country bál v Kopřivnici

Chtěli bychom hned na úvod poděkovat pořadatelům, kteří nám i přes již vyprodaný country bál byli ochotni zajistit místa. Tradiční, letos již 20.ročník kopřivnického country bálu je vyhlášený v širokém okolí.  Střídají se zde dvě kapely, takže nás nenechali ani na chvíli odpočinout. Program byl také nabitý, tři taneční vystoupení a ukázka práce s lasem a bičem. Bylo se opravdu na co koukat. Fotky z doprovodného programu ZDE. Bohatou tombolu jsme tentokráte oželeli, letos nemáme při losování štestí, to jsme už vyzkoušeli na dvou předešlých akcích. I tak jsem se dobře bavili.

11.2.2011

Když byla Jessika malá aneb vzpomínky na Mirku

 Je to už hodně dávno, co se stal tento příběh. To jsem byla ještě malé, docela hnědé hříbátko. Pásla jsem se na velikánské pastvině společně s maminkou, tetou Mirkou a několika strakatými kravkami. Nejvíce času jsem trávila s  Mirkou, která byla plemene Českomoravský belgický kůň. Co se výchovy týče, nebyla to žádná začátečnice. Vychovala 11 hříbat a každého z nich včetně mě naučila to nejdůležitější do života:...dokončení příběhu ZDE.

31.1.2011

Dva country bály za jeden večer...to byly fofry

Dlouho ticho po pěšině a pak se to sesype, že nevíme kam dřív. V sobotu se konalo tolik country akcí a protože jsme šikulky, stihli jsme dvě za jeden večer. Nejprve jsme byli na farním country plese v Mankovicích., kde hrála kapela Smečka. Ačkoliv to byl první ročník, bylo tam moc hezky a pořadatelům se večer opravdu povedl. Všichni se usmívali a snad si to užívali jako my. Kromě našeho vystoupení s lasy a bičem byla na programu ukázka country tanců a mažoretka. Více jsme už nestihli, protože jsme po půl desáté pospíchali do nedalekého Mořkova, kde se konal 2.ročník Country bálu, na který jsme se také moc těšili, protože tam bylo spoustu našich kamarádů. Vystoupení jsme si sjeli ještě jednou a pak už se jen bavili a tančili. Renek slavil zrovna narozeniny a tak přímo na parketu dostal hobla. Kapela Cizinci jako vždy nezklamala a před našim odchodem domů nám ještě stihli zahrát naši nejoblíbenější  píseň ze svého repertoáru: Zlatovlásku. Video z vystoupení v Mořkově níže:

23.1.2011

Okurková sezona...

Zima je ve westernovém sportu tak trochu okurkovou sezonou. Halové závody se nepořádají a až na nějaký ten country bál je vlastně ticho po pěšině. To ale neznamená, že se nic neděje. Pomalu jsme zahájili přípravu na jaro, i když to v těch mrazech jde ztuha. Snad vás alespoň zahřeje plnící se kalendář akcí, kde se můžete těšit na nabité jarní i letní víkendy. A třeba se někde brzy potkáme.

13.1.2011

Naše forma...

Monty nám pomalu dospívá ve slušného koně a hodně se potáhl, co se týče džigitovky. Navíc, když na posledním vystoupení stál na konci dráhy člověk a v ruce žmoulal chlebíky za odměnu, nebál se Monty ničeho a dříví jsme na něm mohli štípat. S ušima nastraženýma vpřed se hnal na konec, kde byl odměněn. Dokonce se ani nepokoušel Ivka kousnout, jak to má obvykle ve zvyku a zpestřuje tak vystoupení nejen divákům. Tak níže je sestřih z poslední akce:

7.1.2011

Tvoření metodou Quilling aneb když mám chvilku volna

Protože okurková sezona kolem koní je v plném proudu, rozhodla jsem se dát na stránky taky něco úplně z jiného "soudku". Občas se stane, že si najdu chvilku volna i na své koníčky a tím teď nemyslím koně a zahradu a pustím se do tvoření z papíru.  Tato metoda se jmenuje Quilling a narazila jsem na ni úplnou náhodou při brouzdání po internetu. ZDE je několik mých  výtvorů.

1.1.2011

Nový rok

Krásný nový rok, spoustu dobrých přátel, spolehlivé koně a chuť nevzdávat se, Vám přeje

Ranch Na Žarách