Jdi na obsah Jdi na menu
 


Archiv 2013

 

Krásné Vánoce a vše co si přejete ať se Vám splní!

 

pf-2014.jpg

 

20.12.2013

Stále se vzděláváme

ivo-rysavy.jpgJedna stará moudrost říká, že investice do vzdělání je jedna z nejlepších. A má pravdu. To, co se naučíte Vám nikdo nevezme a můžete to v životě nejednou zúročit. Proto jsme se letošní rok věnovali našemu vzdělávání v jezdecké oblasti více než jindy. Začali jsme hned v zimě kurzem u slovenské dvojice Dream LM, kde jsme malinko ochutnali ze španělské školy. To nás nakoplo natolik, že jsme se poté zúčastnili tří kurzů pod vedení španělského profesora jinete Angela Cida. Ani v oblasti horsemanshipu (my raději uvádíme práce ze země) jsme nezůstali po zadu a jako diváci zhlédli několik kurzů pod vedením Milana Kováře. Na sklonku roku přibyl kurz s názvem Opravdová důvěra od Radka Líbala, který jednoduchým  a srozumitelným způsobem ukazuje, jak lze s koněm vybudovat opravdový vztah založený na respektu a důvěře. Jeho stránky naleznete ZDE.

Ani příští rok ve vzdělávání nepolevíme, zvláště, když budeme pracovat se dvěma mladými koňmi. Na starší ročníky také nebudeme zapomínat a budeme je dále rozvíjet dle jejich i svých možností a schopností.

13.12.2013

Nová posila na ranči

p1450782.jpgPo třech týdnech musíme s pravdou ven. Původně jsme vůbec neplánovali koupi dalšího koně. Tři nám úplně stačili. Jenže letos se Jessice zhoršilo zdraví a tak jsme se rozhodli pořídit si nějakého mlaďocha, který by ji mohl nahradit. I když nahradit Jessiku asi nemůže nikdo. Je tak osobitá a jedinečná a to její syčení se taky žádný kůň nenaučí. Nicméně, jakmile jsme začali reálně uvažovat o dalším koni a dokonce jsme si i jednoho vyhlédli, Jessika najednou pookřála a dokonce i přestala kulhat. Doteď nevíme co si o tom máme myslet... Po pečlivém zvažování jakého koníka dovedeme domů jsme se rozhodli pro Top Guna, kterého odchoval náš kamarád Luboš z Ranče Na Konci Světa. Známe jej (toho koně) vlastně od narození) včetně jeho rodičů. Původně si jej Luba choval pro sebe, jenže Topik (jak mu říkali) nevyrostl  tak, aby na něm téměř dvoumetrový Luboš vypadal "ladně".  Vraník s lysinkou má tři a půl roku a je obsednutý dva a půl měsíce. Než nastoupil službu u nás, musel podstoupit ještě jednu nepříjemnost, jako hřebce bychom si ho nemohli vzít. A konečně jsme u jeho jména. Top Gun se nám líbí, ale jak na něj volat? Topiku? A tak jsme jej hned ze startu přejmenovali na Sheityho. Jednak nám připomíná jednoho koníka nesoucího toto jméno a také ho tak Ivo nechtěně oslovil a už mu to zůstalo.

Každý den chodí Sheity skotačit do ohrady s našim ( o dva roky mladším a pár centimetrů větším)) Jerrynkem. Kápli si do noty a jsou jedno kopyto. Jednou z nich budou parťáci na akce.

17.11.2013

Kdopak bydlí ve sklepě

p1410358.jpgDonedávna jsme si mysleli, že máme doma obyčejnou kočku domácí. To se však nedávno změnilo. Pravidelně ve sklepě nacházíme úlovky našeho staršího kocoura Damiána a to hlavně ptáky veverky, hraboše, krtky a občas nějakou myš. Nedávno nám však vyrazil dech, když se na schodech vedoucí do sklepa objevil zajíc (již v mírně okousaném stavu) a u něj naši dva, zasoby střádající na zimu, kocouři. S břichy jak koule a zastrašujícím vrčením hned dávali najevo, čí je to úlovek. (Jako by si mysleli, že snad chceme ochutnat) Zůstal nám rozum stát, jak mohli chytnout tak velkého zajíce. Zřejmě využili momentu překvapení. Další záhadou je, jak takového macka dotáhli malým sklepním okýnkem, kterým se teď sotva protáhnou oni (kteří jsou širší než delší). Od té doby kolem nich (hlavně tedy toho většího) chodíme s náležitou opatrností a trneme, kdy domů dotáhne srnku.

 

3.11.2013

Čas Hubertových jízd

hubert-frenstat-p.r..jpgI když svátek svatého Huberta přísluší k dnešnímu dni, konání Hubertových jízd se rozhodně na toto datum neomezuje. A tak si můžete vybrat z nepřeberných termínů této tradiční akce mnohdy konané již v září. My se letos zúčastnili tří takových slavnostních jízd. První se konala v ne příliš pěkném mlhavém počasí a to v Polici u Valašského Meziříčí. Oč bylo počasí na sluníčko skoupé o to lepší vyjížďka byla. Zapálení a přátelští pořadatelé měli obrovskou zásluhu na vydařeném dni, který zpestřili kromě samotné vyjížďky také netradičními soutěžemi. Foto najdete na facebookových stránkách TJ Jezdecký oddíl Police ZDE.

O týden později, v půlce října  bylo počasí o mnoho hezčí a tak nás to opět vytáhlo na Hubertovu jízdu, tentokráte na nedalekou jízdárnu ve Frenštátě p.R. Nejelo nás sice mnoho, našlo se pouze 16 odvážných jezdců ( z toho Jessika jako jediný bělouš), o to však to bylo zábavnější. Tradičně nejlepším bodem programu byla přestávka na oběd s výborným pečeným masem a spoustou sladkostí. Už jsme se občerstvení nemohli dočkat a tak jsme se oddělili od hlavního lotu a jeli zkratkou, v domnění, že nás "rychlíci" vepředu stejně předběhnou a hlavně, že si ničeho nevšimou. Opak byl pravdou, my tam na ně čekali téměř 20 minut. Ještěže jsme večer neměli hlídání na děti a mohli se tak vyhnout soudu, protože to bychom si za rámeček nedali a pořádně si to slízli. Ani v jednom z těchto Hubertů jsme se nezúčastnili lovu na lišku, ale z povzdálí se bavili a přihlíželi zápolení ostatních jezdců. Hubertu se zúčastnil ( po vlastní ose) i známý fotograf Zenon Kisza, jehož jméno je zárukou krásných fotek. Ty si můžete pohlédnou na jeho stránkách TADY.

A do třetice všeho dobrého: poslední říjnovou neděli tradičně pořádal Hubertovu jízdu Ranč Na Konci Světa a naši dlouholetí kamarádi Luboš s Alenkou. V komorním duchu - pouze 11 jezdců, za to v krásném a teplém počasí se konala vyjížďka po okolních loukách a kopcích. Občerstvením v půlce cesty byl výborný jelení guláš a něco sladkého na zub. Letos se po slavnostním ukončení nekonal hon na králika a tak jsme zasedli k plným stolů a pořádně je vybílili.

Letošní sezonu plnou Hubertových jízd jsme zdárně ukončili a po menší odpočinkové pauze se opět s chutí vrhneme na trénink do příští sezony.

14.10.2013

Hrátky s Jeperadem

dsc_0375.jpgKonec léta jsme věnovali trochu času také našemu nejmladšímu koníkovi. Většinou se jen fláká na pastvině s Montym, ale když už jej vezmeme na voďák na hraní, snaží se moc vyhovět a učí se neskutečně rychle. Tři dny mu zabralo než rozloroval koberec a do vozíku nastoupil hned napoprvé, bez větších zaváhání.Slunečníku se nebál od první chvíle, spíše naopak jede po něm jak po uzeném, takže jsme jej po jedné nestřežené chvilce museli už i opravovat.  Drbání hráběmi nebo ometání metlou si užívá. Co se naučí si pamatuje a tak se moc těšíme, až vyroste a budeme moci pokračovat i ze sedla. Fotky najdete ZDE

 

Krátké video  je tady:

 

26.9.2013

Otevřeno Řícmanice

131.jpgLetoční sezonu jsme zakončili vystoupením v Jezdecké škole v Řícmanicích u Brna, kde se konal 1.ročník akce s názvem Otevřeno 2013. První proto, že je tomu přesně rok co byla nová jezdecká škola otevřena pro veřejnost, hlavně tedy pro děti. Stránky školičky najdete ZDE. Akce se rozběhla hladce a celý průběh šlapal "jak na drátkách". Výborná organizace přispěla ke spokojenosti nejen učínkujících, ale především diváků, kteří se zde sešli v hojném počtu. Program byl opravdu pestrý. Od ukázky drezury a hipoterapie přes 187.jpgpřirozenou komunikaci, ukázku dravců, lasování, práce s bičem, westernovou ukázku, džigitovku až po adrenalinový závod koně s motorkou.

V průběhu celé akce se děti mohly svézt nakoních, prohlédnout si stáje, navštívit indiánské Tee-pee nebo se zapojit do dění přímo na kolbišti. Oblíbenou disciplínou bylo chytání dětí do lasa nebo možnost nechat si na ruce přistát nějakého dravce.

Večerní country bál byl třešničkou na dortu. Po více jak půl roce jsme si zatančili a po setmění vyrazili na cestu domů.

Fotky z akce jsou od Nikoly Žižlavské, celé album ke zhlédnutí TADY.

 

3.9.2013

Prázdniny jsou pryč

S koncem prázdnin se nelítostně blíží i konec jezdecké sezony. Máme před sebou poslední vystoupení v Brně Řícmanicích a také dlouhý školní rok, který letos poprvé okusí náš nejstarší Jeníček. Jaké je to sedět ve školních lavicích, zvedat ruku pokaždé, když bude chtít promluvit a plnit si své povinnosti namísto bezstarostných dětských her, již brzy pozná.

Ještě dlužím malé ohlédnutí za měsíc srpen, který stejně jako červenec vládl krásnému počasí.

V srpnu jsme se celkem dvakrát zúčastnili charitativních akcí. Ta druhá nesla název : Na skok do Skal a pořádala ji jezdecká stáj J.Kincla. Výtěžek z akce byl věnován nadaci Pomozte dětem. Skály u Rýmařova byly pro mne tak trochu nostalgickým místem, protože jsem se tam narodila. Vracet se po třiceti letech na ta místa, vyvolalo vzpomínky nadsc_0649.jpg prarodiče, kteří tam nějakou dobu pobývali.

Stáj Kincl se nachází opravdu v kouzelném místě. Program byl velmi pestrý. Úvodního "slova" se ujala děvčata z místní stáje, která zajela pěknou drezuru na hudbu. Závody ve spřežení se odehrály v rychlém sledu a fandění diváků se stupňovalo. Westernová ukázka nebyla o nic méně zajímavá. Práskání bičem na koni, přeskákování přes ležícího koně, to vše a spousty jiného měl pod taktovkou Ranch Viktorie.

Skákací boty se pomalu dostávají do podvědomí veřejnosti a po jejich ukázce si určitě našli další své příznivce. Velmi působivým vstupem byla "soutěž" Kdo skočí výš - kůň nebo člověk. Krásní běloušci skákali opravdu vysoko 185cm, ale na mladíka se skákacími boty neměli dostatek sil. Ten se přenesl přes laťku vysokou 205cm. Křtění hříbátka bylo dalším bodem programu. Po něm pařila hala našemu ranči a divoké džigitovce. Byli jsme rádi, že se vystoupení líbilo, hala burácela a koně běhali skvěle. Závěr programu patřil ohňové show opět v podání Ranche Viktorie a celé to korunoval velkolepý ohňostroj. Akce byla výborně připravena, velký dík patří nejen organizátoru S.Kinclovi, ale také vtipnému a pohotovému moderátorovi, šikovnému zvukaři a spoustě dalším ochotným pomocníkům, bez nich by se neobešlo zázemí pro učinkující a hladký průběh akce. Fotky od uživatele Petykulka najdete ZDE.

 

Další z již tradičdostih.jpgních akcí na severní Moravě byly 4. Westernové závody s dostihem na čtvrt míle konané u příležitosti 29. jízdy Pony expressu. Horké a slunečné počasí přilákalo několik desítek jezdců a spousty diváků, kteří si nenechali ujít příležitost zhlédnout rychlé koně, pěkný program a příjemně se pobavit. Po klasických rychlostních disciplínách jako jsou barely, tyče a klíčová dírka, se všichni těšili na dostih na čtvrt míle. Tato rychlá podívaná byla třešničkou na dortu westernového odpoledne. Rychlost některých koní byla zběsilá a divákům se místy svíralo srdce ve strachu o jezdce. Všichni nakonec závod zvládli bez zranění, i když se někteří vraceli do sedla z tvrdé země.

Výsledky jednotlivých soutěží najdete na stránkách Western klubu ZDE.

Pořadatel - Western Klub připravil divácké soutěže, program obohatilo vystoupení skupiny Black and Brown klubu. Jejich vystoupení s biči mělo šmrnc, trikové lasování nepostrádalo vtip a žonglování s revolvery nechyběla rychlost. Tentokráte bez honoráře, jen tak pro radost si Ivo s Montym zajel džigitovku a krátký vstup pro děti nazvaný Zorro. Večer jsme se bavili a tančili s naší oblíbenou skupinou Cizinci. Překvapením večera byly ohnivé biče v podání Jirky Vlčeho Martínka, které prozářily letní noc.

Naši příjemnou zábavu nám překazilo zabouchnutí klíčů v autě. Nakonec s pomocí hasiče a kamaráda Tondy jsme se vloupali do vlastního auta a klíče zachránili. Není to porpvé, co se nám tento husarský kousek povedl. (Naposledy Ivo zabouchl klíče v nastartovaném autě, které se mu přehřívalo.)

Fotky z akce od Jaroslava Tošovského jsou k vidění TADY.


8.8.2013

Nabitý víkend

dsc_0802.jpgPrázdniny se přehouply do své sruhé poloviny a my to oslavili jak jinak, než vystoupením. V nedalekých Veřovicích se konal 5.ročník Grand Prix Veřovice a program byl více než nabitý. Po několika skokových soutěžích, které byly určěny jak začátečníkům, tak pokročilým byla na řadě rychlá džigitovka. V tom horku jsme koně nemuseli ani moc rozhýbávat, protože byli roztavení od sluníčka. Vybaveni repelentem a studenou sprchou, jsme odjeli ukázku. Při krokování povozili naši koníci několik zájemců a opět byli schlazeni studenou vodou. Brzy odpoledne jsme sice jeli domů, a tak rychlostní souteže jsme ani nezahlédli. Program pokračoval soutěží ve spřežení a také ovladatelnost tažných koní při práci s kládou. Večerní country bál se skupinou Gigi Band byl podle doslechu velmi vydařený. To jsme se už ale chystali na další naše vystoupení, tentokráte přes 250km od domova. Fotky z Grand Prix Veřovice od Kateřiny Gerykové jsou k zhlédnutí ZDE.

sdc14806.jpgJeště před sluncem východu jsem byli v neděli na nohou a ladili poslední detaily na dalekou cestu. Třetí ročník Benefice pro koňskou záchytku v Bohuslavicích u Telče sliboval příjemnou atmosféru a skvělé lidičky, které mají srdce na správném místě. Kromě koní jsme tentokrát naložili i obě děti a naši Kaču, která se nám o ně celou dobu vzorně starala. Sama se jen několik hodin před odjezdem vrátila z dovolené. Tomu říkáme ochota a také si ji velmi vážíme. Po dlouhé cestě, kdy jsme několikrát zastavovali kvůli zchlazení rozpálených těl, jsme konečně dorazili na místo konání. Koně šli hned po vyložení do sprchy a poté do příjemně chladného boxu, kde si mohli odpočinout a posbírat síly na vystoupení. Chladili jsme je pak ještě dvakrát, musíme si je přece hýčkat. Udělali nám velkou radost - hlavně Jessika, ktará přestala kulhat a jezdila velmi svižně a ochotně. Program dne byl velmi nabitý: Po úvodním slovu se první ukázky ujala děvčata z místního Hospodářského549524_560120250691792_653873842_n.jpg dvora a za svou drezuru sklidila velký úspěch. Po klidném začátku se na kolbiště přihnali naši koně a rozproudili divákům krev v žilách. Za odměnu jsme opět svezli dva nejlepší fanoušky. Následovala ukázka jízdy v dámském sedle. Jana Vedralová s fríským hřebcem byli tak krásně sladěni, že málokdo dokázal od této dvojice odtrhnout zrak. Hlavní organizátorka Zuzka Kazdová se představila při práci s koníkem bez sedla a uzdění a přestože to bylo jejich první společné veřejné vystoupení, počínali si jako profíci. Dalším bodem programu byl výklad a názorná ukázka fyzioterapie u koní. Vystřídaly ji práce asistenčních psů a jediného vodícího koně v Evropě. Po trikovém lasování Iva a Markéty Rárových, přijel na kolbiště známý Zorro. Tentokráte byl však jeho kůň zřejmě již trochu unaven a tak se postaral o zajímavé zpestření různými úhybnými manévry. I přes toto mírné rozladění společně sťali všechny plechovky, posbírali všechny kroužky a bičem trefili daný cíl. Vrcholem odpoledne bylo vystoupení Vácvlava Vydry a jeho dvou koní - 1120040_624923117541270_475134934_o.jpgGustava a Démona. Pohodoví koně a usměvavý Václav Vydra nenechal nikoho na pochybách, že své koně má opravdu rád. Na zakončení celého dne mohli diváci  zhlédnout plavení koní a poté již proběhlo focení všech účastníků akce a autogramiáda V.Vydry.

Poděkování patří nejen hlavní organizátorce Zuzaně Kazdové, ale i skvělé a vždy ochotné technické četě ve složení - Pavel a Honza, dále pak výbornému "spíkrovi" Mírovi, mistru zvuku a fotografům - Eva Výborná, Jaroslav Karas a samopozřejmě všem v organizačním týmu.

Použité foto: Pavel Šlechta, Eva Výborná

Foto z celé akce od Jaroslava Karase ZDE

Unaveni z horkého dne, ale plni pěkných dojmů jsme usedli k očekáváné večeři.   Verunka a Jeníček se přes den také schladili ve vodě, Jeník v nedaleké vodní nádrži a Verča měla svůj soukromý bazének z koňského kyblíku, kde strávila téměř hodinu. Po celém dni byla tak unavená, že usnula jakmile jsme ji posadili do kočárku. Při čekání na večeři se přihnal pořádný vítr a s ním přišla i průtrž mračen a bouřka. Pokud jsme si mysleli, že to přejde, než dojíme, velmi jsme se spletli. V tom největším lijáku se nákladaly koně a děti. Ale vše má i pozitivní stránku, na cestu domů jsme byli pořádně schlazeni.

6.8.2013

Léto budiž pochváleno

p1450505.jpgLetošní léto je opravdu velmi teplé a suché. Po červnových povodních nezněla předpověď na prázdniny moc slibně, ale matka Příroda ukázala, že ona si bude dělat věci po svém. My si na dovolenou vybrali zrovna ten nejteplejší víkend, kdy padaly teplotní rekordy a to až ke 40°C. K naší smůle jsme měli zrovna auto s klimatizací v opravně a tak jsme vyjížděli brzy ráno, abychom se neuvařili. Děti byly zlaté, cestu na samý jih Moravy - do Lednice zvládly s úsměvem a ještě se prospaly. Po příjezdu na místo jsme se rozdělili do skupinek  Ivo s Verunkou tvořilp1450511.jpg první - průzkumný tým a vydali se spolu do krásného parku. Zatímco druhý tým - já s Jeníčkem jsme se vyrazili na prohlídkové trasy do zámku. Zvládli jsme dvě a Jeníček by šel i na další. Po obědě jsme chtěli jít společně na letovou ukázku dravců, jenže Verunce i Ivkovi se začala zavírat očka a tak jsme se opět rozdělili. Ti dva ospalci si ustlali u jedné ze zámeckých cestiček a Ivo s jednou rukou na Verunce a s druhou na peněžence blaženě usnul. Zatímco my s Jeníčkem šli na dravce. Nelitovali jsme. Vrcholem ukázek bylo volné vypuštění Jaguára, který lovil kunu. Po ukončení ukázky s dravci jsme si první tým vyzvedli u pěšiny, kde jsme je původně zanechali a přesunuli jsme se do nedaleké Břeclavi na koupaliště. Osvěžující voda byla příjemným vzpružením v tropickém horku.

Večer jsme dorazili do místa našeho přespání - Hostěnic u Brna k naší kamarádce Veronice Živnové. Studená sprcha byla vykoupení za hodinu strávenou ve vyhřátém autě. Milé a přátelské přijetí nám ještě umocnilo naši krásnou dovolenou.

Druhý den ráno (se vstáváním jsme nespěchali) po snídani   jsem se šla připravit na druhou lekci drezury s profesorem Angelem Cidem. Verča byla tak laskavá, že mi zapůjčila svou kobylku Ulitku. Jako vždy byl pan profesor skvělý, neméně skvělá byla i Ulitka, která šlapala jako hodinky. A tak jsme za hodinku stihli potrénovat: prodloužené chody (krok, klus, cval), přechody, kruhy, letmé přeskoky, dovnitř plec, překroky (v kroku, klusu, ve cvalu), uvolňovací cviky a spoustu dalšího. Opětovné setkání s A.Cidem bylo pro nás rozhodně největším zážitkem z celé dovolené.

Nedělní odpoledne jsme opět strávili u vody. Dětem se jen těžce opouštělo vodní radovánky. Cestou domů jsme ještě nakoupili meruňky a  vydali se navzdory horku vstříc naší domovině. Večerní koupání doma v bazénu završilo naše putování.

23.7.2013

Co je u nás nového

p1450478.jpgZa poslední dva týdny se u nás na ranči udála spousta nových věcí. Jednou z těch příjemných je, že si Ivo  vybírá dovolenou za poslední dva roky a naplno se věnuje zvelebování ranče a okolí. Seník je již zcela naplněn a tak se zimy bát nemusíme. Ivko se také pustil do venkovního posezení, které na to čekalo dlouhých osm let. Společnost mu dělá všudypřítomný malý kocourek Smoky. Původně byl totiž šedý a proto jsem si jej také zamluvila, jenže než dorostl, tak nám nějak zčernal. Na památku jeho barvě mu tak zůstalo aspoň to jméno.

Náš domeček se dočkal nových oken a snad se brzy postaví i nová bytelná ohrada.

Minulý víkend jsme strávili s koníky na vystoupení. Sobota patřila Formanskému Dni ve Velkých Karlovicích, kam se rádi vracíme. Skvělou atmosféru vytvořilo více jak 5tis. diváků. Za jejich podpory se mi podařilo zvednout ze země ve cvalu peněženku i mobil. I když pár bankovek lítalo vzduchem, všechny se nakonec vrátily ke své majitelce. Nedělní počasí bylo jako stvořené pro akci s koňmi a nás pozvali do nedalekého jezdeckého klubu, abychom doplnili doprovodný program. Na akci s názvem Ford Cup 2013 byla vidět na Jessice únava, ale nakonec to zvládla. Odměnou pro dva nejlepší fanoušky bylo svezení na našich koních.

Foto z akce Formanský Den od Zenon Kisza ZDE.

Foto z Ford Cup Troojanovice od Zenon Kisza TADY.

Odpoledne jsme se konečně věnovali jen a jen našim dětem a vyrazili s nimi na nedaleký hrad Hukvaldy. Procházka rozlehlou oborou skýtala nejen příjemný stín, ale také milé překvapení v podobě pasoucího se stáda daňků. Ivo s Verunkou obdivovali kamínky a lavičky na nádvoří, zatímco my s Jeníčkem si prošli všechna zákoutí hradu.

6.7.2013

Prázdninový čas

pohlednice1.jpgPrvní týden letních prázdniny je pomalu za námi. Poslední akcí, na které jsme byli i s koníky byl Indiánský den v Ivani u Tovačova.Na tuto akci jsme brali našeho šestiletého Jeníčka a jedenáctivletou Jolanku, aby si taky trochu užili legrace a skvělých soutěží, které měli pořadatelé připraveny. Jeníček po delším rozmýšlení nakonec chodil jen na dvě atrakce stále dokola. Diváci byli skvělí, dokonce natolik, že několik z nich si k nám přišlo pro podpisy na naše nové pohlednice.

Konečně nám Jessika přestala kulhat. Chůze z kopce ji ještě dělá problémy, ale jinak vypadá, že by mohla být konečně v pořádku. Pilně trénujeme a "honíme" kondičku, protože nás příští týden čeká další akce, kterou je Formanský den ve Velkých Karlovicích. Loňský ročník byl velice vydařený a diváků se sešlo na pět tisíc. Těšíme se, že i letos vytvoří skvělou atmosféru.

20.6.2013

Jak jde čas

novjin8.6.2013241.jpgČas běží jako splašený a ten letní snad ještě rychleji. Nějak pokulháváme v aktualizaci stránek a tak ty tři týdnu shrnu do jednoho článku.

První červnový týden prakticky celý propršel. V sobotu naštěstí vysvitlo sluníčko a my mohli vyrazit do nedalekého Nového Jičína, kde se konala výstava hospodářských zvířat a koní a jejíž součástí byl tzv. K - faktor nebo-li ukaž co umíš se svým koněm.  Letos jsme se soutěže nezúčastnili, jeli jsme pouze ukázku v doprovodném programu. Vítězi K-faktoru se staly děti z JK Bludičky. Doprovodný program nabídl bohatou podívanou. Kromě již zmiňované džigitovky také předvedení hřebce plemene P.R.E., dámu v sedle a Fríského koně na dlouhých otěžích. Diváci se mohli občerstvit  z produktů z místních farem a prohlédnout si vystavená zvířata, mezi nimiž nechyběli pštrosi, osli, krávy, telata, kozy, prasátka a další. Foto ze sobotní akce najdete ZDE.

Další týden byl ve znamení proměnlivé oblačnosti a postupného vyjasňování. Na sobotu opět připadlo velmi pěkně a navíc se teploty nezadržitelně šplhaly dále vzhůru. Co by kamenem dohodil se konala krásná akce pro velké i malé indiány. Liščí mlýn ve Frenštátě pod Radhoštěm uvítal všechny návštěvníky Indiánského dne. Pro ty menší byly připraveny zajímavé soutěže včetně vození na koni či prohlídky indiánské vesnice s výkladem. Jako jednu z indiánských dovedností si děti mohly vyzkoušet rozfoukat oheň pomocí zažehnuté jiskry v seně. Pro ty dříve narozené bylo k dispozici občerstvení a pobavení při doprovodném programu. K naši již tradiční džigitovce jsme také oprášili lasa a bič a nezapomenul přijet ani Zorro, ze kterého byli děti nadšeni. Kdo jste letos akci nenavštívili, určitě si ji dejte do kalendáře na příští rok. Pohoda a úsměvy na dětských tvářích jsou tou nejlepší odměnou.

Třetí červnový týden letními teplotami nešetřil a tak jako většina zemědělců a koňáků i my se pustili do sušení sena. Dva dny se suché seno balíkovalo a dnešní celý den se sváží do seníku. Až se zima zeptá.... můžeme s klidným srdcem krmit balík za balíkem. Když ke krásnému senu přidáme ještě voňavou senáž, nemusíme se bát, že by koníci přes zimu shodili nějaké to kilečko.

A jako malý bonus přikládám video našeho šestiletého Jeníčka jak jezdí na Jessice (konec dubna).

 

5.6.2013

Dětský den v Polkovicích

kroky.jpgHanácký Dvůr v Polkovicích přivítal tuto sobotu několik desítek malých i velkých návštěvníků, kteří se rozhodli si zpříjemnit zamračené odpoledne. Pro děti byly připraveny soutěže, vození na koních a nejedna zajímavá podívaná. Program vyplňovala ukázka výcviku psů, žonglování, trikové lasování, práce s bičem a džigitovka v našem podání. Přijel také vzácný host - Zorro se svým černým koněm.Velmi pěknou podívanou bylo i vystoupení místního voltižního družstva dětí, které sklidilo zasloužený potlesk. (foto ZDE)

Pro děti jsme připravili několik překvapení jako třeba svezení na našich koních pro dva nejlepší fanoušky, přetahování dětí lasem, dále si mohly vyzkoušet práskání bičem a v neposlední řadě došlo i na "netopýra", což byl vis hlavou dolů na trikovém sedle.

Foto Lucie Komoňová. Více fotek z akce naleznete TADY.

 

13.5.2013

Den koní v Kyjově

kyjov-ivo-rysavy.jpgPrvní květnovou sobotu jsme se vydali na sluncem zalitou jižní Moravu, přesněji do Kyjova. Cesta ubíhala tím rychleji o co více jsme se těšili. Tradiční Den koně v Kyjově, kterou již pátým rokem pořádá místní sdružení kyjovských koňáků začínal průvodem koní přes město. Diváci mohli obdivovat přes čtyři desítky koní, doprovázeny bryčkou a kočárem. Slavnostní průvod se na chvíli zastavil na náměstí, kde si obyvatelé malebného městečka mohli koně prohlédnout i pohladit. Poté se vydal na cestu do místního parku, kde již čekal připravený odpolední program. Úvodem se představila různá plemena koní. Nechyběla ani ukázka zápřahu koní v kočáře, ve které předvedl své černé fríské krasavce pan Iš. Pro děti bylo připraveno indiánské týpí a vození na koních nebo v bryčce. kyjov-ivo-rysavy1.jpgProgram pokračoval adrenalinou podívanou v podání našeho ranče. I když nám vystoupení trochu znesnadnila Montyho střevní nevolnost (slabá kolika), Jessika se nedala zahanbit a "zabrala" i za nemocného parťáka. Atraktivní vystoupení pokračovalo ukázkou Dámy v sedle se Sandrou Doleželovou a její klisnou Arwen. Pořadatelé mezi jednotlivými vstupy nechali diváky trochu vydechnout a než se připravilo předvadiště pro další vystoupení, k poslechu hrála skupina Šufa. Program pokračoval indiánským vystoupením, psím agility a ukázka rychlostních soutěží a práce s lasem a bičem. Diváci se dobře bavili a musíme konstatovat, že tak skvělé publikum jsme již dlouho nezažili. Pořadatelům do dalších let přejeme spoustu nových nápadů a stále takový zápal pro dobrou věc.

Autor fotek Ivo Ryšavý. ZDE odkaz na jeho stránky a více fotek z akce.

Video z dílny TV Slovácko najdete TADY.

5.5.2013

Ještě nám to jezdí...

tyce-celadna.jpgPoslední dubnový víkend se konaly nedaleko na Prosper Horse Ranči westernové závody. Už jsme dlouho nikde nebyli a tak jsem se rozhodla, že vytáhnu Jessiku mezi lidi. Po rychlostních soutěžích se mi docela stýská, ale Jess si musím už šetřit. Není nejmladší (16 let) a potřebujeme ji na vystoupení, než doroste Jesperado a zastoupí ji. Stihli jsme pouze tři tréninky, takže jsem si od toho nic neslibovala. Nezávodili jsme dva roky, ale technika se nezapomíná. Děti jsem nechala Ivkovi a vyrazila s Jess a Jolankou zažít opět závodní atmosféru. Aspoň jsem potkala pár lidí, se kterými jsem se už dlouho nedivěla. S každým jsem stačila prohoditbarely-celadna.jpg jen pár slov a už jsme se museli chystat. Rozhýbání a zahřátí Jessiky nemůžu podceňovat, chvilku ji trvá než se uvolní. Naše bílá "babička" byla v rychlostkách nejstarší, ale i tak předvedla, že ještě umí. V rychlé konkurenci desítky jezdců jsme si v obou rychlostních soutěžích (barely i tyče) dojely pro krásné 2.místo. Prvenství si odnesl Peťa Krhut, který je ostříleným matadorem westernových závodů a umisťuje se téměř vždy na předních příčkách. O to víc nás těšilo, že jsme mu "dýchaly na záda".  Únava byla na Jessice znát a zaslouženě pak dostala týden volna.

Foto Pepa Hloušek. Více fotek ZDE.

29.4.2013

Pálení čarodějnic

p1450149.jpgPřestože my jsme letos se vzýváním jara zklamali (asi proto byla zima tak dlouhá), na Ranči Na Konci Světa nezklamali. Tradiční  Pálení čarodějnic nemělo ani letos žádnou chybičku. Jako obvykle se sešla skvělá parta lidí a k tomu výborné jídlo. Počasí bylo téměř letní a tak nebylo třeba ani rozdělávat velký oheň. I letos byly všechny čarodějnice zproštěny "obžaloby" a zachráněny, aby mohly přiletět i příští rok. Ivo dorazil jako jediný na koni a to hlavně proto, aby si Monty zvykal na cizí prostředí. A že měl zase na co kulit oči.Na cestu zpět jim vyšel měsíc a tak se jim dobře ťapalo. Několik fotek k nahlédnutí ZDE.

 

 

 

24.4.2013

Jesperado slaví první narozeniny

p1450073.jpgPřed několika dny oslavil náš nejmladší člen stáda své první narozeniny. Nedostal sice žádný dort, zato spoustu nových hraček, které on umí ocenit. Mezi ně patřil balon, slunečník, podstavec, šustící modré pytle a také suchý chleba.Z našich koní je sice stále nejmenší, ale to jen proto, že už nemáme Rockyška. Takže mu stále říkáme "prcek". Zpočátku jsme se obávali, že když bude trávit hodně času s ustrašeným Montym, že to od něj odkouká. Opak je pravdou. Jesperado učí Montyho se nebát.  Zatímco Jerrynek kouše vše co se mu líbí - jako je balon nebo vlající plachta, Monty se od toho drží v uctivé vzdálenosti. Ale když viděl, že "Prckovi" šlehá plachta po hlavě a on si v klidu žere oblíbenou senáž, po váhávých krůčcích se také Monty odvážil pomalu přiblížit k voňavé dobrotě. Kdyby tam byl sám, zůstala by senáž po šustícím sáčkem ještě na druhý den. Za těch několik mále lekcí, co jsme měli čas se Jerrynkovi věnovat udělal tak velký pokrok a pokaždé nás něčím překvapí. Je totiž tak zvídavý, že tím překonává strach z neznámého a namísto úprku pryč (jak to dělá Monty) se snaží tu podezřelou věc očichat, okousat a nejlépe ještě pošlapat.. Pak už přece nemůže být nebezpečná. 

Fotky z posledního hraní se slunečníkem najdete ZDE.

3.4.2013

Trénink s Angelem Cidem

9345_10200769009049251_1564203858_n.jpgDruhá polovina března, ale počasí jako uprostřed zimy a to jsme ještě netušili, jaká sněhová nadílka přijde začátkem dubna. Od posledního kurzu uplynul více jak měsíc, avšak počasí nám nedovolilo intenzivněji trénovat. Takže v mezidobí byli koně pod sedlem tak málo, že by na to spočítat to, stačily prsty jedné ruky. Na druhou stranu byli odpočatí, což bylo dobře znát na jindy spící Jessice. Na tréninku v Jistebníku u Ostravy byla příjemně veselá a dokonce jsme byli i pochváleni.  Nejprve se pan profesor (vysoké španělské školy) podíval na chody, pak přišlo na řadu uvolňování a hlavní náplní bylo věnování se konkrétnímu problému. Čímž jsou u nás jednoznačně letmé přeskoky. Po několika krátkých cvičeních byla Jess tak hezky uvolněná a připravená, že poslední dva přeskoky nabídla dokonce dříve, než přišla větší pobídka.  Celkově nás lekce moc bavila a i přístup pana A.Cida byl velmi individuální. Na kurzu jsme se také seznámili s Kristinou Lejskovou, která napravuje koním (nejen) záda a hned na místě vrátila Jessice vyskočenou lopatku. Domů si odvážíme spoustu cenných rad i příjemných žážitků.

Foto: Kristina Lejsková ZDE

28.3.2013

Tradiční Josefovský country bál

p3160078.jpgKaždoročně se již několik let účastníme jarního Josefovského country bálu. Vždy je k vidění nabitý program a k poslechu hraje výborná kapela. Člověl by řekl, že už není co vylepšovat. Avšak letošní ročník opět překvapil. Novinkou byla bluegrassová kapela Cizinci, která hrála skvěle a to až do pozdních nočních hodin. Pořadatelé - Western klub Suchdol nad Odrou měli při sestavování programu "dobrou ruku" a tak diváci nebyli ochuzeni o jednoho z našich nejlepších bičařů a žonglistů s revolvery a to Radima Jesseho Michálka. Velmi podařené bylo i taneční vystoupení skupiny Bernartický Klondajk a  Holek z Kletné. Vyprodaný sál, bohatá tombola, vtipný moderátor Luki Lukeš, tradiční guláš a stále plný parket svědčí o tom, že v Suchdolu n.O. to žije!

Foto od Jaroslava Tošovského najdete ZDE.

19.3.2013

Jak si hrajeme

jerry-vlajka.jpgNěkolik pěkných dní bez bláta, větru a mrazu jsme využili k hrátkám s našim nejmladším Jesperadem. Je tak zvídavý, že nás vždycky něčím překvapí. Pro suchý chleba nebo mrkev udělá téměř vše. A tak trénujeme poklonu - plange, dotýkání se čumákem tam, kde ukážu, zvedání předních noh na ťuknutí a také nějakou práci na lonži. Nejvíc byl však nadšený ze hry s vlajkou. Po chvilce očichávání se za ní pustil jako by ji chtěl sežrat. To by u starého "mazáka" Montyho nepřipadalo v úvahu. Až ten bude honit vlajku, tak já budu netopýr.

Škoda jen, že naše hraní kazí paní zima, která nám posílá škaredé počasí plné bláta, větru a návalu sněhových vloček.

Video ZDE:

 

10.3.2013

Tajný noční výlet

p1290232.jpgObčas se mi podaří odvázat se a to je nejpříhodnější doba vyrazit na průzkum zakázaného území kolem stáje. Nejprve navštívím hangár se senem a senáží, kde strávím většinu času. Když už cítím mírné nadýmání v břiše, jdu si ulevit na zahradu paní domácí a při té příležitosti ochutnám, co dobrého tam pěstuje... celý článek ZDE.

12.2.2013

Byli jsme se vzdělávat

Několik dní před samotným531542_10152573528980093_1943741262_n.jpg kurzem jsme si pročítali Jezdectví a natrefili na moc pěkný rozhovor s Lukášem Tomšíkem a Miroslavou Kytkovou. Dva mladí lidé, kteří většinu roku pobývají v zahraničí a jejich hlavní náplní je práce s koňmi. Ať už je to příprava na show nebo vysoká španělská škola, přirozená kumunikace či kaskadéřina, natolik nás zaujali, že kdybychom věděli o nějaké akci v ČR, kde budou, rádi bychom se jeli podívat. Ani ne za dva dny byla u nás návštěva, která se zmínila o semináři těchto dvou sympatických lidí, který se měl konat nedaleko. Neváhali jsme a ještě ten večer (dva dny před samotným kurzem) jsme se přihlásili.

Sobotní kurz patřil povětšinou práci ze země, ale bylo pouze na účastnících, v čem se chtěli se svým koníkem posunout. Většina měla zájem o prvky jako byl španělský krok, klekání, lehání atd. Nebýt kurzu ani nevíme, kolik španělských koní  je tady v okolí. Několik desítek diváků mohli vidět přinejmenším dva představitele P.R.E. Krásné hřebce, kteří 535672_10152573526815093_1928286894_n.jpgpředvedli svůj temperament a také ochotu učit se. Protože jsme s prací na ruce teprve na začátku, pobrali jsme hodně nových informací spíš v té teoretické rovině. Každopádně byl velkým přínosem návod na trénink španělského kroku, na který jsme měli dobré základy - Monty umí krásně na povel hrabat. Také jsme trochu doladili poklonu a další trénink probíhal již pod sedlem.

V neděli jsme vzali oba koně - Montyho i Jessiku a oba pod sedlo. Monty pracoval hlavně na podsazení a kavaletách. S Jessikou jsme se soustředili na překroky, letmý přeskok, práce na dvou stopách. V další hodině jsme si pak vzájemně vyměňovali zkušenosti s džigitovkou a došlo i na malý trénink.

Po celý kurz vládla velmi přátelská atmosféra. Lukáš odpovídal na všechny dotazy a věnoval se hlavně tomu, co si přáli jezdci či majitelé koní.

Webové stránky této dvojice najdete ZDE.

Foto: Miroslava Kytková

23.1.2013

Zprávičky z ranče

p1440649.jpgProtože o koních píšeme neustále, bude tento článek věnován jiným aktivitám. Do konce ledna povětšinou naši koně odpočívají a jen se poflakují po pastvině nebo je občas vezmou ven holky. Větší trénink zahájíme až s druhým měsícem nového roku.

Ani si neuvědomujeme, jak ten čas letí, až když nám přišla pozvánka na zápis do školy. Jak je Jeníčkovým dobrým zvykem - s cizími se nebaví a tak se i v tomhle duchu započal rozhovor s paní učitelkou na zápise do 1.třídy. Nejprve neodpovídal vůbec, to ale paní učitelku neodradilo a pokračovala dále v monologu. Pak se Jeník začal pomalu chytat a odpovídat alespoň jedním slovem. Téma, které jej trochu oslovilo byla zvířátka na ranči a hlavně stroje. Po nekonečných pěti minutách učitelčina vyčerpávajícího tázání sep1440661.jpg Jeník konečně probral a mohlo započít "zkoušení" jeho dovedností. Počítání a další nástrahy zvládl levou zadní. Ale kdoví, jak by zněl konečný verdikt, kdyby s ním paní učitelka neměla zpočátku tolik trpělivosti. A tak může v září vyrazit do školy. On z toho sice dvakrát nadšený není, je si totiž vědom, že  mu končí období nicnedělání. Ale škola se neptá. Po zápise jsme se rozhodli jej odhlásit až do jara ze školky, aby se každé ráno v té zimě nemusela navlíkat Verunka, která cestu absolvuje s námi. Stejně nám zamrzá auto a věčně se do něj nemůžeme dostat. 

Verunka má také novinky. Za týden oslaví své první narozeniny a už 14 dní sama ťapká. Jsou to sice první vratké krůčky, ale za ruku s bráškou valí jak drak. Má moc ráda hudbu, stačí, když začne člověk zpívat  a už tancuje. 

7.1.2013

V novém roce vše při starém

p1440420.jpgMonty je zpět na ranči. Zželela se jeho novým majitelům naše situace, kdy jsme zůstali jen s jedním dospělým koněm na ranči a tak, abychom měli na čem jezdit, vrátili nám Montyho Stará trojka (Jessika, Monty a Jesperado je tedy zpět.

Místo jednoho puberťáka máme ve stáji opět dva, kteří denně v ohradě dokazují, že se teda našli. Jerrynek neustále dlube do Montyho, ten ho naoplátku zase honí nebo ho smýká po pastvině za ohlávku.

Jako novoroční dárek dostali od nás koníci darem dentální prohlídku a úpravu chrupu. Jessika potřebovala obrousit špičaté zuby a Monty se přidal jen tak, aby se neřeklo.  Oba drželi skvěle, tak bylo broušení zanedlouho hotovo.

Zdá se, že vykročili do nového roku tím správným kopytem.