Tuto stránku budeme průběžně doplňovat, protože okruh našich přátel je velice široký a na každém je něco zajímavého.
Irenka Kacířová
S Irenkou se známe už nějaký ten pátek. Je velice sympatická, milá a skromná. Důkazem, že to s koníky umí, je její kobylka Domina A1/1. Jezdííy spolu nejen rychlostní závody nebo reining, ale občas vystupovaly na nějaké akci. Skloubit toto všechno dohromady není jednoduché. Domča je temperamentní klisna, jak už se na její původ sluší. Na vystoupení jezdívala jen s otěžemi kolem krku a v rychlostních disciplínách se často umisťovala na stupních vítězů. Se svým trpělivým přístupem si vybudovala v Domině opravdovou důvěru. 
Dominka je už prodaná a Irenka si pořídila mladinkou quarter horse kobylku - Api. Začínají se poznávat a navazovat krásné přátelství. Chvíli si počkáme, než ty dvě uvidíme na nějaké akci, ale určitě to pak bude stát zato. Dalším novým obyvatelem je kocourek Rudi, má svou hlavu a od cizích se pohladit nenechá. Komu se to podaří bez toho aniž by si odnesl škrábanec, ocení Rudiho krásně hebkou srst.
Více takových lidiček jako je Irenka a svět by byl hezčí.
Láďa Rýc
Tento nenápadný muž sdílí stejnou adresu jako Irča Kacířová. Přestože není moc vidět, na koni je nepřehlédnutelný. Jezdíval rychlostní soutěže, ale momentálně se chystá zaútočit do řad reiningářů. Ve stáji mu roste nadějný mladý quatřík, takže se máme na co těšit. Koně jsou mu nejen zálibou, ale jej i živí. Kromě quartera má ještě tažné koníky, se kterými denně v lese přibližuje dřevo. Láďa sice není profesionální trenér, ale koně má našlapané jako profík.
Luboš Kocián a Alenka Fajkusová
Luboše znám už od základní školy. Jeho prvním koněm , kterého má dodnes je Princ. Pěkný lump tenhle koník - nešklebí se a tak člověk ani netuší, že chystá nějaký
výpad. Koníků má Luba víc. Na svém Ranči Na Konci Světa trénuje rychlostní soutěže, obsedá mladé koně a připravuje je na zkoušky základnío výciviku. Ten krásný kout země obývá ještě s Alenkou Fajkusovou, která jezdí hlavně parkury, ale občas si odskočí na nějaký ten western. Momentálně sedlá plnokrevného hřebce Voltéra a teplokrevnou Indaru.
ZDE je několik fotek stálých obyvatelů ranče. A jejich wwwstránky.
Martin a Míša Ručkovi
Tuto dvojici známe již několik let. Nejprve jsme Martina a Míšku vídali občas na country bálech, kde vystupovali se skupinou Virginia
a postupem času jsme se blíže seznámili. I oni propadli kouzlu vlajících hřív a pořídili si koníka jménem Black, se kterým se Martin v roce 2007 zúčastnil jejich prvních společných závodů. Pár měsíců na to, se jim narodila malá Anička. Oba dva nám moc pomohli s přípravou Western Show . Za tu dobu co se známe jsem je ještě neviděla, že by se na svět mračili. Narození další dcery a pracovní vytížení způsobilo, že Blacka museli prodat, ale jak je známe, tak dlouho bez koně nezůstanou.
Haryk a Lenča Kabelkovi
Radim Jesse Michálek a Radka Ptáčková
Několikanásobný mistr Evropy v žonglování s revolvery, vicemistr Evropy v ovládání honáckého biče a spousta dalších titulů krášlí našeho kamaráda Radima Michálka, kterému nikdo neřekne jinak než Jesse. Se svou partnerkou Radkou Ptáčkovou
již několikráte učinkovali v programech westernových městeček převážně v zahraničí. Radka se specializuje na show s jedním nebo dvěma biči. Nespojuje nás jen záliba ve westernových disciplínách, ale také kůň Rocky, kterého jsme od Radky
koupili.S touto dvojicí se vídáme jen zřídka. Snad budeme mít štěstí je angažovat na našich závodech. Nezáleží to totiž pouze na nás, ale hlavně na jejich pracovní vytíženosti. Více na jejich www.
Ondra a Libor Pavlíčkovi a Zdenča
Dva bratři, dva stejní koně...tak se většině diváků westernových závodů vryli do paměti tito mladí jazdci. Ale to je již minulostí. Oba vyměnili Shagya araby za americké plemeno - quarter horse. Romantika v sedle a koňské vandry jim nejsou cizí. Pokud tyto dva nepozvete k večernímu táboráku, ochudíte se o spoustu legrace. K Ondrovi již několik let neodmyslitelně patří Zdeňka. Letos si spolu pořídili potomka, dostal jméno po tatínkovi.
Dušan Dvořák
Jeho jméno je spjato s country taneční skupinou Laso. Dušan sice koně nemá, ale ježdění mu není úplně cizí. Čemu se ale v posledních letech věnuje nejvíce intenzivně je bič, laso a házení noži. Nevede si vůbec špatně, je jen otázkou času, kdy si domů přinese mistrovský titul. Vlastní také licenci rozhodčího, takže jej můžeme vídat na některých westernových závodech v roli nejváženější.
Vratislav Gloziga
Tady je Vráťa na koni, jak ho ani my neznáme. Většinou ho nejde vůbec vidět, za to slyšet ho můžete na různých westernových akcí, které moderuje. Kdysi stál u zrodu WRC - western riding clubu a nyní si užívá westernové volnosti, nespoután žádným klubem či spolkem. Je to milovník přírody, country a všeho co k tomu patří.
Na Ranči Toly Key si návštěvy podávají ruce. Bude to asi tím, že se tam všichni cítí dobře. Kdybych měla vzpomenout kdy jsme se s nimi seznámili, není to zase až tak
dávno. Pár let zpátky jsme se s nimi poprvé viděli na westernových závodech v Bezměrově. Všichni jsme tehdy v rychlostních soutěžích fandili desetiletému Dominikovi, který byl šikovnější než někteří dospělí. Pak si koupili svého prvního painta, hřebce Versary Toly Key, po kterém pojmenovali ranč a od rychlostních závodů se přesunuli na reining. Rosťa jezdil jednu sezonu u profesionálního Cowboys Teamu. Od té doby si hledá koně, který by mu vyhovoval a se kterým, jak on říká: zamíchá v reningu pořadím. A snad jej i našel. Anička s Nikem si vedou velmi dobře na reinigových kolbištích a zůstali pořád takoví skromní jak bývali vždycky. 
ZDE si můžete prohlédnout několik fotek z tréninku objektivem Irči Kacířové.
Stránky Ranče Toly Key
Jirka Šindler a Evik Prokeš
Málokterá koňská duše má tak zcestovanou republiku po stopách koní jako tato dvojice. Jsou to milovníci zvířátek, kromě krásných appaloosek s nimi bydlí i všelijaká jiná "havěť" a to pejsky počínaje, rybičkama pokračuje a gekonkama konče. Navíc Evka moc krásně maluje a taky fotí.Více na jejich www.
Při jejich poslední návštěvě si Ivo trhl pořádnou ostudu. Naše fenka zrovna hárala a jak vyšel Ivo ze dveří, v patách Bublina, uviděl psa, jak si to mašíruje zrovna k naší Bubince. Vzal první klacek, na který narazil a se slovy: "Zase další psisko, takové tu ještě nebylo..." začal psa odhánět...pes vůbec nereagoval - věnoval se Buble. Dostal ještě jednu ránu a v tom si Ivo všiml, že po chodníčku se blíží naše návštěva...no a ten pes nepatřil nikomu jinému než jim. Takže pozor až k nám půjdete s svým psem...:-)) Naštěstí si to Evča s Jirkou nebrali osobně.
Pepa a Denča Procházkovi
Tito naši kamarádi maji prodejnu jezdeckých potřeb zaměřenou především na western. Nebojte se jich zeptat, vždy vám ochotně poradí. Protože svůj stánek rozkládají na různých akcích znají strašnou spoustu lidí. Byli majitelé koníka, ale z časových důvodů jej museli prodat. Ale potomek jejich kobylky bude již brzy brázdit reiningová kolbiště v sedle s Láďou Rýcem. Denča je milovnicí koček. Doma má své
tři chlupaté kuličky. Pepa se zase vyzná v počítačích a ochotně pomáhal při rozjezdu nejedněch webových stránek, včetně těch našich. Když konečně mají chvilku pro sebe, vyrazí na toulky s jejích krásným čoprem.
Lumír Čečiva
Mladý, talentovaný automechanik se dostal ke koním teprve nedávno a to když si před dvěma lety pořídil strakatého hřebečka Kristiána. Se zápalem se pustil do šití svého prvního sedla, které pokřtil na závodech v Trojanovicích. Kromě koní má doma ještě dva pejsky, kteří se od něj nehnou ani na krok. Takže kde jsou oni je i Lumír - nebo je to naopak? Jeho ranč zatím nemá název, ale třeba se brzy dočkáme.
Pepík a Dáša Krajčovi
Nikdo by Pepu netipoval, že se udrží na koni, natož pak, když mnohem mladší jezdce nechá daleko za sebou v poli poražených. Je to jeden z posledních veteránů, kteří si troufnou na rychlostní soutěže. Jeho několikaletým parťákem je koník Vatikán. I ten je již pán v letech a má nejeden vrtoch. Tak například při nakládání nebo vykládání z Avie jde zásadně cvalem. Taky Pepíka hlídá, jestli po cestách nejezdí moc rychle. Pokud ručička na tachometru překročí sedmdesátku, začne Vatikán kopat do bočnic auta, aby se zpomalilo. Pepíkovu ženu Dášu poznáte většinou podle toho, že zapisuje do notýsku časy všech jezdců a pak dává Pepovi pokyny zda mu někdo šlape na paty či nikoli. Nesmím ale zapomenout na Pepovu oblíbenou hlášku: "Dneska tě ometu." Jak řekl, tak udělal.
Toník a Toník Sekaninovi
Toník Sekanina mladší je několikanásobný mistr republiky v barelech. Kdo by čekal, že jeho koník je quarter, pletl by se. Valach Katáro hrál i v četnických humoreskách. Sekaninovi mají ranč na jižní Moravě v obci Hostěrádky - Rešov. Každoročně pořádají JUJU závody, na které ještě dlouho vzpomínáme. Jsou to velice přátelští a skromní lidé. V roce 2007 se pustili do budování haly a nové venkovní arény. Každoročně k nim jezdíme na závody, na které se moc těšíme, protože tam potkáme spoustu zajímavých a fajn lidiček. (neměla jsem žádné vlastní fotky, tak jsem použila ty od fotografa Jiřího Zacha)
Petr a Andy Neumannovi
Trošku nevšedně působí tato dvojice na lidi, kteří je neznají. Andr
ejka je mlaďoučká dívenka a Peťa pán v letech. Ale duchem stále mlád. Jeho atypický humor nelze přeslechnout. Věčně vysmátí a veselí, jinak je neznáme. Doma v Malenovicích mají kromě koníka Georga, kterému říkají Pinďa ještě krásnou strakatou kozenku a pejska. Peťa, jinak taky Pedro, jezdíval s Georgem parkury, ale protože Pinďa je nevyzpytatelný a někdy se mu prostě nechtělo skákat, začali dobývat westernová kolbiště. Andrejka jim dělá technické zázemí, sama na ježdění nemá moc času. Oba mají slabost pro nejmenší typ Fiata tzv. "Malucha" jak mu pracovně říkají. Jejich ranč je opravdu stylový - vše ze dřeva: domeček, garáž, stáj, bouda pro kozu, hospodářská budova... jako v pohádce.
Věrka a Jirka Kociánovi
Jsou jedni z mála kamarádů, kteří nemají koně. Věruška se mnou chodila na střední a pak jsme spolu ještě šly do stejné porodnice. Naši kluci jsou od sebe jenom o čtyři dny. Bydlí skoro v tak zastrčeném koutě světa jako my. Snad se nebudou zlobit, když na ně prozradím, že Jirka projektuje světlomety do aut a Věrka Vám skvěle napraví skřípnutá záda. Momentálně se "rekreuje" doma s tříletým Jáchymem a roční Justýnkou. Jejich rodina čítá i několik oveček a Manfreda. Věrka pořád mluvila o kocourkovi a jednoho krásného dne se Manfredovi narodila koťata. Jméno mu (ji) ale už zůstalo. Pojmenované mají i auto - jejich věrný Bruno je doprovází na cestách i necestách. Měli jsme tu čest, že jsme je mohli s koníkama a bryčkou doprovázet na jejich svatbě.
René Zemánek
Renek je klasický případ všestranného jezdce. Zaměřuje se na parkury, ale občas
se účastní i westernových závodů nebo závodů cross country. Je nepostradatelným pomocníkem při pořádání našich závodů. Na fotce jej můžete vidět na kobylce paint horse Miss Terry Jane, jejíž majitelé jsou manželé Jarka a Jarek Krpcovi. S Mícou - jak se kobylce pracovně říká a která se zúčastnila i několika ročníků Pony Expressu si vyjeli i několik stužek na westernových závodech. Kromě svých dvou koníků se ve volném čase věnuje trénování juniorů. Úzce spolupracuje s Jezdeckým klubem v Trojanovicích. Je to také výborný tanečník...jeho www stránky.
Linduš Blažková
Milá, vtipná,kamarádská...tak by se dala charakterizovat naše již dlouholetá kamarádka Linduška. Momentálně studuje na vysoké škole a přitom stíhá ještě hrát na klavír, zpívat v kapele a občas i sednout si na koně nebo zahrát v amaterkém divadle. No prostě všestranná slečna. Dokáže člověku naslouchat a vcítit se do jeho situace, proto se s ní výborně povídá - a to o čemkoli.
Vojta a Petra Martincovi
Petra, dnes již maminka čtyřletého chlapečka, je známá z rychlostních soutěží, kde se svou kobylkou Čajka de Lord nejednou stála na stupních vítězů. V roce 2007 si tato dvojice vyjela 3.místo v barelech na mistrovství WRC. Vojtu většinou potkáte v převleku klauna na akcích na Vochtánce - Potštejn nebo u Bolka Polívky. Jeho nezaměnitelný humor zpestří každou takovou akci. Všichni jezdí na koních, ale Vojta na oslíkovi jménem Ali Paša. WWW stránky ZDE.
Jirka a Lucka Bužkovi
Jirka Bužek alias Jirka z Prahy. Tak říkáme našemu kamarádovi, který se zasloužil o to, že Ivo dneska jezdí lepší džigitovku. Kdyby před třemi lety Jirku náhodou nepotkal, asi by pořád jezdil džigitovku na kruhu místo na rovině... Kromě toho, že je Jirka výborný jezdec, má spoustu cenných zkušeností s koňmi, které nasbíral v zahraničí. Nejčastěji ho můžete vidět na adrenalinovém vystoupení skupiny Terra Historia.
Lucka se loni zúčastnila prvních westernových závodů a show se svým quartříkem Joeym. I ona sbírá zkušenosti v zahraničí. Je to veselý a skromný človíček. Škoda, že je Praha tak daleko...loňský srpen byl pro ně určitě nezapomenutelný. Začali totiž používat stejné příjmení. Foto ze svatby ZDE.
Novinky pro letošní rok: Joe je prodaný a Lucka s Jirkou se upevňují v roli rodičů, v srpnu narozeného Toníka.
Malá a Velká Eva a vůbec celá skupina Caballos
Proč zrovna Malá a Velká? Je to jednoduché, jedna je velká a druhá trošku menší. Skupina Caballos se věnuje hlavně džigitovce, ale nejen jí. Neznáme sice úplně všechny členy, ale tu většinu (a hlavně ty, co stáli u jejího zrodu) známe dobře a musíme konstatovat, že jsou to samí prima človíčci. Na to, kolik dřiny je stojí ta "trocha" slávy z jejich vystoupení, jsou to pořád veselí a skromní lidé. Malá Evča jezdí koníka jménem Bolek - je to poděs - vlastně oba dva, protože kdo přežije Bolka, přežije už všechno. Velká Evča jezdí Primečka - vysokého, krásně drezurně přiježděného koníka. Obě Evky si kromě džigitovky chodí odskočit do dámských sedel. www.
Velká Evuška si v únoru 2009 zajela svou poslední jízdu - a to k nebeským branám. Eviku nikdy nezapomeneme.
Betka Špůrková
Je jasným příkladem "zapálence" do country stylu, pejsků a koní. Nedá dopustit na vyjížďky do přírody, partu dobrých kamarádů a večerní zábavu u táboráku. Momentálně je ale vytížena na plný úvazek - stala se totiž maminkou - a
ne ledajakou - rovnou dvojnásobnou.
Na úsměvu jí to ale neubralo. Dva malí hrášci - Lucinka a Kubík se mají čile k světu a pro mámu a tátu mají připravenou velkou dávku překvapení. Takže až k nim půjdete na návštěvu, myslete na to, že dárky musíte mít v dvojnásobném balení :-)
Betka zůstala s prckama sama na Kiwi ranči, ale nevzdává se a dál si sní svůj sen.
Jarek a Jaruška Krpcovi
Kdekdo by řekl: "Mají koně", ale oni s nimi žijí, prožívají jejich radosti i starosti a znají je lépe než veterinář. Jarek se již několikátý rok zúčastňuje jízdy Pony Expresu na kobylce z jejich chovu - Míce (Miss Tery Jane - paint horse). Jarušku mají rády všechny malé děti, má totiž obrovskou fantazii. Chtěla bych být jejich koněm - mít dřevěnou stáj s celodenním velkým výběhem a pravidelnou dávkou něčeho dobrého do žaludku. A hlavně spoustu lásky, trpělivosti a pozornosti od majitelů.
Verča Svobodová
Verča k nám chodila nějakou dobu na koníky. Pomáhala mi jezdit Romea, když jsem byla těhotná. Je to takový smíšek. S Romeem si rozuměla a to je co říct, protože ten jen tak někoho na zádech nesnesl. Letos Verču úspěšně složila zkoušku dospělosti - maturitu a nyní již druhým rokem pokračuje ve studiu na stavební fakultě v Brně. Kromě koníků ji baví snowboarding, kde dělá i instruktorku, trénuje s dobrovolnými hasiči, hraje na basu a dělávala gymnastiku. Verča je prostě všestranná holka do nepohody.
Katuš Doláková
Naše nová posila na ježdění. Protože je Verča moc vytížená a 
my jsme nestíhali jezdit tři koníky, poprosili jsme Katku, jestli by nám s nimi nechtěla pomoct. Souhlasila. Přidělili jsme jí Rockyho a ihned si padli do oka. Sice ji Rocky už několikráte "vypruboval", nedala se a ukázala mu, kdo pevně drží otěže. Katku vždy věrně doprovází její Border Kolie Ťapka a Jerry. Spolu s Ťapkou se účastnily několika soutěží agility. Jen jednu slabost Ťapinka má - jsou jí srnky. Jakmile chytí v lese jejich stopu, nevidí, neslyší a peláší za nimi. My musíme jen trpělivě čekat, až se vrátí zpátky. Zvířátek měla Katuš povícero, ale pouze do té doby, než nechala otevřená vrátka od klece a kočka si dala k obědu "španělské ptáčky". Zbyly jí ještě želvičky.
Pepa a Pepa
Pepa Večerka je stejně jako my pořadatel Westernových závodů. Jeho počátky jezdecké kariéry jsou spjaty s koníkem jménem Kuba. Nyní však sedlá mladou kobylku. Na jeho ranči v Bezměrově je každoročně na konci srpna postaráno o pěknou podívanou.
Pepa Pokora je na koni nepřehlédnutelný nejen pro svůj vlastní jezdecký styl, ale také proto, že za jeho krásnými koňmi se ohlédne nejeden divák. S hřebcem (teď si nevzpomenu na jeho jméno) sice už nejezdí, ale při disciplíně záchrana jsme jej mohli vidět nejen na všech čtyřech. Vzpínajícího se hřebečka s nádhernou hřívou nahradila kobylka.
Více informací o dění na ranči Bezměrov jsou k dispozici ZDE.
Pavel Holík
Pavel je kaskadér každým coulem. Poprvé jsme je spatřili ve westernovém městečku Boskovice, jak předvádí divokou džigitovku. Čím více diváci tleskali, tím krkolomnější kousky Pavel přidával. Byl to pro nás neuvěřitelný zážitek. O několik let později jsme ho potkali na několika společných akcích, kde kromě džigitovky dělal i rytíře a pyrotechnické efekty. Byl to nakonec on, kdo od nás koupil koníka Romea. Více na jeho www.
Pavel Ševeček a Iva Kuželová
Pavel je bývalý rodeový jezdec. Jeho
disciplínou byl tzv steer wresling a lasování telete. To mu zůstalo - co by lasař, zpestřuje svým vystoupení trikového lasování country bály a jiné westernové akce. Je znám také jako kovář - podkovář, jímž je vyučen, ale poslední dobou se specializuje na výrobu nožů. Jeho skvělou práci ocenili i na mezinárodní výstavě v Paříži, kde dostal 1.cenu . Více na www. Pavlovou dlouholetou partnerkou je Iva, která se zaměřuje na westernové ježdění a trénink westernových koní. Až ji dorostou hříbátka, určitě se s ní potkáte někde na závodech.
Pája Doubravová
S usměvavou Pájou jsem se potkávala na westernových kolbištích WRC při rychlostních soutěžích. Jezdila velmi temperamentní a šikovnou kobylku Vídeň. Závodní ambice musela ale na nějaký ča
s odložit, protože kobylku čekaly mateřské povinnosti. Teď se opět vrací, ale již na jiných koních a v jiných disciplínách. Při práci a tréninku stíhá ještě dělat www stránky Ranče WRC Benátky. Občas vezme do ruky foťák a vykouzlí moc povedené fotky, jako třeba tu, kde hrdě pózuje její čtyřnohý kamarád Sojka.
Simča Opltová
Se Simčou jsem se seznámila přes internet. Přestože jsem jí ještě
neviděla osobně, můžu o ní říct, že je to skromná, mladinká dívenka, která se zajímá o koníky a westernové dění. Vlastní kobylku Lavi, kterou letos připustila. Takže držím palečky, ať vše dobře dopadne. A už se těším na osobní setkání. Protože jsme obě z jiného konce republiky asi si ještě počkáme...
Tady jsou její www stránky. Letos se Simčině kobylce narodilo již druhé krásné hříbátko.
Jimmy Magura
Člověk, který nejde přehlédnout. Obléká se jako kovboj, chová se jako kovboj a hlavně je to kovboj tělem a duší. Kdo by snad ještě váhal, zda-li to je či není on, tak jej poznáte podle krásného černého valacha Marse, typického sedu v sedle a čikem v koutku úst. Je vyznavačem stylu: Classic western cowboy.
Od jara do podzimu vystupuje se svým čtyřnohým kamarádem na mnoha akcích a že je na co koukat. Ale hlavně je to bavič a člověk se srdcem na správném místě..
Více o něm na www.
Karel Císař
Na Karla jsme poprvé narazili někdy před třemi lety na rodeu na Šiklově Mlýně. Tehdy to byl začínající sedlář. Dlouhou dobu jsme o sobě nevědli až do té doby, než jsme si založili www stránky. To nám Kája napsal vzkaz do návštěvní knihy a od té doby jsme opět v kontaktu. Dnes je to velmi vytížený člověk, jehož sedlářskou práci můžeme označit za špičkovou. A pokud nevěříte, koukněte na jeho webovky. K pejskovi si pořídil ještě strakatou kobylku.
Míťa a Míla Šánovi
Dva suproví človíčci, kteří jsou naše krevní skupina. Dalo by se s nimi povídat hodiny a pořád by bylo o čem. Míťa nejen že hraje v country kapele Kalumet, ale také moderuje Westernové dny na Vochtánce a na farmě u Bolka Polívky. Míla má velmi blízko k dětem, (Míťa vlastně také) a to je mimo jiné spojuje i s námi. Krom akcí, kde se potkáváme, jsme s nimi a s Míťovou maminkou strávili jedno krásné a nezapomenutelné odpoledne.
Margita Kučerová
Megie je správná veselá holka pocházející z Moravy, momentálně působící u Pardubic. Seznámili jsme se s ní při připouštění Jessiky. Je to majitelka krásného andaluského hřebce Halcona.
S koňmi to opravdu umí a má s nimi velké zkušenosti.
Ve stáji má téměř samé hřebce a to frísany, haflinga, araba a rusáka. A samozřejmě andalusana...toto vše však již patří minulosti. Megie bohužel již není mezi námi.
Mirek, Vlaďka a Mireček Prašivkovi
Mezi další naše kamarády patří tato prima rodinka, která je velmi sportovně založená, což je myslím si dobře vidět i z přiloženého obrázku. Mirek je znalec kol, má i svou prodejnu Cyklosport. A Vlaďka je zase přes auta a vše co k nim patří. Navíc pečuje o malého Mirečka a k tomu o krásnou zahradu, na kterou se nikdy nemůžu vynadívat. Všichni často společně vyráží i s nejmladším členem na dlouhé túry na kolech. Malý Mireček se má nejlépe, ve své super káře si spokojeně sedí, hraje a povzbuzuje rodiče, aby víc šlápli do pedálů.
Monča, Radek a Terezka Gilarovi
Monča k ranči patří již více než 15 let. Tehdy totiž sedlala hřebečka Buba a kobylku Lotku - matku od Jessiky. Je to ten nejhodnější človíček, kterého známe a jsme moc rádi, že k sobě našla skvělého muže. Spolu mají dvouletou dcerku Terezku. Nyní se budují společné bydlení a pak se Monča ke koním určitě vrátí, aby zhodnotila své teoretické i praktické zkušenosti. Jsme moc rádi, že budou opět bydlet v Trojanovicích.
Mikuláš Vodrážka a Martina Eliášová
Po návratu z Anglie, kde se nejen zdokonalili v cizím jazyce, ale i rozšířili obzory a poznali nové kraje byli vrženi do pracovního procesu, ale tak už to chodí.... Ačkoliv má Miki doma koně již mnoho let,
k ježdění se dostal až nyní. Marťa ho v tom podporuje a společně se učí porozumět těmto ušlěchtilým tvorům. Marťa je navíc členkou amatérské divadelní společnosti Waterloo, takže ji čas od času můžeme vídat v některém z představení.
Rodina Vodrážkova
Známe se již téměř 15 let. Strávila jsem u nich a jejich koní krásných 7 let, na které nezapomenu. V jejich stáji spokojeně žijí dva Ruští koníci a dvě Appaloosy. Momentálně se dali do budování - nejstarší syn Adam s manželkou Ivčou malým Adámkem a Klárkou si postavili pěkný domek nedaleko nás. Pan Vodrážka si také plní svůj sen a za pomoci mladšího syna Mikuláše (ale většinou sám) se pustil do dřevěnky. Krásný dům v krásném místě a u něho pasoucí se kůň - to bude idylka Jejich koníci.
Monča, Tom a Kristýnka Motykovi
Ještě v dobách bezstarostného mládí jsme se s Mončou projížděly na koni a teď jsou z nás maminy. Jedním ze společných zážitků je i čundr, který jsme podnikli (ještě s dalšími čtyřmi kamarády) v době, kdy se na nás hnala velká voda v roce 1997. Tenkrát jsme museli opustit kemp o den dříve, než jsme plánovali a dobře jsme udělali. Dalšího dne ho zaplavila voda, která se vylila z koryta Moravy. Jsem ráda, že se Monča neodstěhovala moc daleko, občas se navštívíme, abychom viděly, jak nám rostou děti.
Radim a Radka Kopřivovi
Jsou našimi kamarády již několik let. Oba jsou veterináři, takže naši koně mají zajištěnu tu nejlepší péči. Mají dvě krásné malé princezny, ovečky, koníka a spoustu koček. Kromě veterinární kliniky v Přerově, ordinují i doma v Trojanovicích. Loni nám Radčina odborná péče zachránila kocourka Damiánka.
Veronika Šablaturová
Velká obdivovatelka koní, která občas zabrousí do Trojanovic na chatu. Že jsou koně její vášní dokazuje i to, že se dala na školu, která se koňmi zabývá. Jestli bude po letošní maturitě pokračovat v oboru věnující se koním, to se teprve uvidí. Každopádně jí to nezabrání si dál snít o vlajících hřívách. Určitě se její sen jednou vyplní a ona se stane hrdou majitelkou tohoto ušlechtilého zvířete.
Baruš Mrkvicová
S Barčou jsme se osobně setkali až vloni na mistrovství WRC v Koryčanech a to i přesto, že už se nějakou dobu známe přes internet. Ona Barča taky nebydlí zrovna za humny.Je přesně taková, jak to můžete poznat z jejich stránek. Milá, skromná s krásným vztahem ke koním, který je víc než jen obyčejným přátelstvím. Je opravdu málo lidiček v jejím věku, kteří se na svět dokáží podívat koňskýma očima. Na jejich rodinném ranči tak spokojeně bydlí několik čtyřnohých přátel, se kterými to Baruš neměla vždy jednoduché. Jen doufáme, že se Barča bude koním věnovat i nadále, protože je tak na světě více spokojených koní.
František Měkota,Štěpánka a Karolínka
Teprve nedávno jsme díky skvělé akci na druhém konci republiky narazili také na skvělé lidičky. Tak milé přivítání (pro ně téměř cizích lidí, kterými jsme do té doby byli) jsme už dlouho nezažili. František je naše krevní skupina a jeho milá žena Štěpánka je skvělou maminkou čtyřleté Karolínce. Všichni se věnují koním. Štěpánka hlavně přirozené komunikaci, do které zasvěcuje i malou Karolínku a František je mimo jiné výborný jezdec džigitovky. Zaslouženě si na prvních závodech v tomto adrenalinovém sportu vybojoval krásné 2.místo. Je s ním stále o čem povídat. Doufáme, že se budeme vídat častěji než jednou za rok, i přesto, že nás dělí 450km
Haňulka Maredová
Hanička je nenápadný človíček, většinou schovaný za objektivem fotoaparátu, se kterým umí parádní kousky. Její stránky plné krásných fotek koní a pejsků můžete zhlédnout ZDE. Když se dáte s Hankou do řeči, zaplaví vás hřejivý pocit, protože se rozzáří jako sluníčko 
a tuto energii a klid přenáší i na ostatní. Takových milých a dobrosrdečných lidiček je pomálu. Doma mají dva koníky - Bolka a Primečka a tři fenky Stafordširského bullteriéra. Ty jsou nevyčerpatelnou zásobárnou pozitivní energie a radosti, kterou svým majitelům prokazují na každodenních procházkách a hrách s oblíbenými tenisáky. Jo hold asi si také pořídím tenisák, aby mě veselá nálada neopouštěla.
Liduška Tošovská a parta ze Suchdolu n.O.
Liduška je výborná ženská plná energie a úžasných plánů. Umí jít za svým cílem a přitom s sebou strhne ostatní, kteří jsou pak taktéž nadšeni pro dobrou věc. Je také výbornou organizátorkou, momentálně působící v budoucím westernovém městečku Barton City v Suchdole nad Odrou. Další ze suchdolské party je Marta, Cigán, Bidlo, Ota a spousta dalších lidiček, kteří zde již více jek 25 let pořádají Pony Express. Držíme jim palce, ať jim vyjdou všechny jejich plány a aby udrželi jak tradici Pony Expressu, tak i vyhlášeného Josefovského country bálu, na který se každoročně sjíždí lidé ze širokého okolí.
Petr a Martina Lacinovi
Tato milá a sympatická dvojka si nás získala svým optimistickým a skromným přístupem k životu. Náš první čundr vedl na jejich krásný ranč, kde jsme se cítili jako doma. Jejich doménou je náročné cross country. Tyto dva vždy rádi vidíme a těšíme se, až nám někdy oplatí naši návštěvu na koních.
Kapela Cizinci
Parta správných chlapů, které známe už mnoho let. Jejich country - bluegrassový repertoár si vždy rádi poslechneme a co víc, nejraději si jej vychutnáme na tanečním parketu. Jsou akce, na kterých je potkáváme tradičně a konečně jsme je také mohli pozvat na country bál, který byl součástí poslední námi konané Western Show. Už se těšíme na viděnou a na slyšenou na některé z akcí, kde budou Cizinci hrát. Jejich stránky najdete ZDE.
Veronika Michálková
S Verčou jsme se potkávali několik let v Jankovicích i na rodeu v Bezměrově, ale blíže jsme ji poznali až když nás pozvala na Hubertovu jízdu a ukázky do Dřevohostic. Je to milá, veselá holčina, která má srdce u koní. Její vystoupení s koněm ve volnosti je moc pěkné. Ona, ostatně jako i ostatní holky z Dřevohostic, které jsme měli tu čest poznat jsou moc fajn. Nechť jim zůstane zápal pro koně a srdce na správném místě. Stránky jejich JK Gracie ZDE.
Jana Kempke
Drobná tmavovláska, které byste hádali nejméně o 7 let méně, než jí ve skutečnosti je. Její pohled na svět není z těch tradičních, má velké srdce a místa je v něm pro všechny dost. Dokáže odpouštět i ta nejtěžší provinění a s láskou a optimismem hledí vstříc dalším zítřkům. Chová ušlechtilé andaluské koně, kterým zasvětila svůj život. Naslouchá jim a učí se od nich jako od těch nejlepších trenérů. Menší postavy přesto však velká srdcem je Jana nejšťastnější, když jsou lidé kolem ní šťastní.
Miriam Johanka Štivarová s rodinou
Johanku známe teprve krátce, avšak po pozvání k večernímu ohni s její rodinou a můžeme tvrdit, že patří mezi naše dobré přátele. Takovou pohostinnost a vstřícnost jsme opravdu nečekali. Johanka s celou svou rodinou si nás ihned získali. Za vše mluví nápis u vchodu na ranč: "Ranč Setkání jste vítáni". Johanka je maminkou dvojčat, kteří jsou doslova živým stříbrem. Také krásně maluje (nejen) motivy koní na oblečení. Více na jejich stránkách ZDE.